Remove ads
Římskokatolický farní[1] kostel svatého Jakuba apoštola v Mrzlicích je neorientovaná sakrální stavba,[2] která stojí v dominantní poloze nad hrobčickou kotlinou v západní části Českého středohoří. Kolem kostela je hřbitov. Od 14. dubna 2010 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
| Kostel svatého Jakuba apoštola v Mrzlicích | |
|---|---|
 Průčelí kostela sv. Jakuba apoštola v Mrzlicích v říjnu 2011 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Teplice |
| Obec | Hrobčice |
| Lokalita | Mrzlice |
| Souřadnice | 50°30′39,78″ s. š., 13°48′36,65″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | teplický |
| Farnost | Mrzlice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1676, přestavba 1838 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 103892 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel byl postaven v roce 1676 a přestavěn v roce 1838.[4] U kostela se nacházejí náhrobníky ze 16. století. Ve druhé dekádě 21. století je kostel v rekonstrukci. V letech 2013-2014 proběhla rekonstrukce střechy, byla místy přezděna korunní římsa přístavku a v lodi i presbytáři byla instalována nová okna, havarijní stav stav dalších částí však přetrvával.[5] Opravu kostela organizuje Občanské sdružení za záchranu kostela sv. Jakuba v Mrzlicích spolu s vedením obce Hrobčice.[4]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Hřivice.
Remove ads
Kostel je jednolodní, obdélný. Má hranolovou věž, která je vysunutá z průčelí. Apsida kostela stojí na půdorysu protaženého půlkruhu. Po straně se nachází obdélná sakristie.[2] Okna lodi i presbytáře obdélná, ve štukových rámech. Stavba většinou z lomového kamene, cihelná ostění oken a vrchol věže snad z doby poslední přestavby v 19. století. Nároží věže i lodi bosovaná, zbytky omítky prozrazují bosáž pásu pod okny. Ve zdi hřbitova osazen poničený renesanční náhrobník.
V lodi i v presbytáři je plochý strop s fabionem. Kruchta spočívá na dvou pilířích a je podklenuta třemi lehce valenými klenbami. Sakristie má plochý strop.[2]
Remove ads
Hlavní oltář je z období kolem poloviny 18. století s obrazem světce z 19. století. Dva protějškové boční oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému pochází z období kolem poloviny 18. století. Do lodi na stěnu patří konzola se sochou řádového světce z první čtvrtiny 18. století.[2] Vzhledem k tomu, že před opravou byl do kostela volný přístup, došlo k jeho vyplenění. Před zbytky hlavního oltáře se nachází velký renesanční náhrobník, který byl násilně vytržen ze svého lůžka zřejmě neautorizovanými hledači pokladů.
Remove ads
V nedaleké výklenkové kapli z 1. poloviny 18. století se nachází socha sv. Jakuba Většího.[2]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads