Remove ads
kostel v Liberci-Ruprechticích From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Antonína Paduánského v Liberci – Ruprechticích je pseudogotickou sakrální stavbou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel svatého Antonína Paduánského v Liberci-Ruprechticích | |
---|---|
Kostel svatého Antonína Paduánského v Liberci-Ruprechticích z boku | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký |
okres | Liberec |
Obec | Liberec |
Lokalita | Ruprechtice |
Souřadnice | 50°47′18,85″ s. š., 15°3′54,19″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | liberecký |
Farnost | Liberec-Ruprechtice |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Zasvěcení | Antonín z Padovy |
Datum posvěcení | 18. září 1910 |
Světitel | Josef Gross |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novogotika |
Výstavba | 1908–1910 |
Specifikace | |
Délka | 35 metrů |
Šířka | 23,5 metrů |
Umístění oltáře | na severovýchod |
Další informace | |
Adresa | Markova 4 460 14 Liberec XIV-Ruprechtice |
Oficiální web | Farnost Ruprechtice |
Kód památky | 44117/5-5597 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chrám byl postaven v letech 1908–1910. Jeho stavba byla reakcí na zvýšení počtu obyvatelstva, kdy kolem roku 1900 žilo v Ruprechticích a jeho okolí téměř čtyři tisíce obyvatel, tehdy převážně římskokatolického vyznání. I když secesní poutní kostel Panny Marie U obrázku nebyl daleko, zůstávala snaha o stavbu kostela v centru obce. Iniciátorem stavby byl „Spolek pro postavení kostela v Ruprechticích“, který od konce 19. století shromažďoval prostředky na tuto stavbu.
Stavbu vyprojektovala liberecká kancelář Maxe Kühna (1877–1944) a Heinricha Fanty (1877–1941). Kostel byl postaven na návrší jižně od vznikajícího ruprechtického náměstí. Kostel slavnostně vysvětil litoměřický biskup Josef Gross 18. září 1910. Poté v roce 1911 vznikla samostatná farnost Ruprechtice-Kateřinky.
Po II. světové válce došlo k vysídlení většiny německy mluvících farníků a nově příchozí obyvatelé z českého vnitrozemí k sakrální stavbě neměli vztah.
Pravidelně se v něm složily mše pro Ruprechtice a Kateřinky do roku 1950, kdy se začaly mše sloužit řidčeji z důvodu tlaku totalitní moci. Od roku 1957 se kostel stal terčem vandalů. V roce 1960 byl objekt zapůjčen Severočeskému museu jako depozitář. V roce 1960 byla uzavřena smlouva o padesátiletém užívání kostela i fary okresním archivem. Do kostelní lodi byla vložena ocelová konstrukce regálů a výtahu, aby se vytvořil depot archiválií. Toto nové využití ovšem uchránilo objekt od další devastace, byla zajištěna základní údržba a provoz. Archiv zamýšlel počátkem 80. let 20. století provést přístavbu v zahradě fary, která se však nerealizovala. V roce 1990 převzali správu ruprechtické farnosti františkáni. Roku 1992 se vystěhoval archivní depozitář a začala postupná obnova kostela. Po opravě byl kostel 12. června 1994 znovuposvěcen litoměřickým biskupem Josefem Kouklem a byly obnoveny bohoslužby.
Stavba je obdélná jednolodní s opěráky a hrotitými okny. Presbytář je polygonálně uzavřený. Kostel má příčnou loď u které je hranolová věž. S farou, která pochází z období stavby kostela, je propojen arkádovou chodbou. Dohromady pak fara i kostel tvoří jednotně řešený soubor. Uvnitř je kostel valeně sklenut, okna zdobí vitráže oblíbených světců.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.