kostel v Bartošovicích v Orlických horách From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Kostel svaté Máří Magdaleny je římskokatolický, orientovaný, filiální, bývalý farní kostel v Bartošovicích v Orlických horách. Patří do farnosti Neratov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Kostel svaté Máří Magdaleny | |
|---|---|
.JPG) Kostel svaté Máří Magdaleny | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Obec | Bartošovice v Orlických horách |
| Souřadnice | 50°9′51,12″ s. š., 16°32′57,06″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | rychnovský |
| Farnost | Neratov |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1731–1746 |
| Další informace | |
| Kód památky | 21099/6-2214 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První dřevěný kostel v Bartošovicích existoval před rokem 1548, kdy je ve zprávě Matěje ze Šonova, komorníka od úřadu zemských desek, uváděn kostel vypálený do gruntu. Další dřevěný kostel je uváděn roku 1575 při prodeji části panství Mikuláši z Bubna, kamenný kostel byl postaven roku 1673 a ze jeho donátora je označován František Adam z Bubna a Litic, majitel žamberského zboží, kam patřily i Bartošovice. Současná podoba stavby je z let 1731-1746. Hranolová stavba hřbitovní brány krytá šindelem pochází z roku 1740, pozdně barokní kalvárie z roku 1793 je patrně dílem žamberského řezbáře a sochaře Alexia Czyliaka. Kostel je obehnán zdí s hřbitovem, vstup je bránou s letopočtem 1673 na ostění a s cibulovitou střechou. Nad vstupem do kostela lze rozeznat letopočet 1731 a nad ním je znak vrchnosti, Bubnů z Litic. Věž byla poškozena v roce 1793 bleskem, při opravě byla snížena a dostala barokní báň. Při dalším zásahu bleskem v roce 1906 se podařilo zachránit velkou část vnitřní výbavy, ohni odolala i klenba presbytáře a díky tomu i hlavní oltář s obrazem Máří Magdalény. V roce 1907 byl kostel po opravě znovu vysvěcen, cibulovité střechy věží byly nahrazeny jehlancovitými.
Obdélníková stavba s polygonálním presbytářem na východní straně a hranolovou věží na západní straně. Presbytář má strop ve formě valené klenby, loď je plochostropá. Boční stěny jsou členěny třemi půlkruhovými okny. Nad presbytářem je malá věž. Ze severní strany je ke kostelu přistavěna sakristie, z jihu márnice a oratoř.
Oltářní obraz patronky kostela je patrně dílem některého z učedníků Petra Brandla, sochy sv. Víta a Jeronýma a boční oltáře jsou z doby výstavby současného kostela. Raně rokoková kazatelna je z roku 1766.
Varhany z roku 1907 jsou dílem pražského varhanáře Josefa Hubičky a byly opraveny roku 1926.
Bohoslužby se konají v neděli v 11.30.
