Kostel svaté Kateřiny (Slezské Rudoltice)
kostel ve Slezských Rudolticích From Wikipedia, the free encyclopedia
kostel ve Slezských Rudolticích From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svaté Kateřiny v obci Slezské Rudoltice (okres Bruntál) je farní kostel, který byl postaven v letech 1871–1875 a je kulturní památka České republiky.[1]
Kostel svaté Kateřiny v Slezských Rudolticích | |
---|---|
Kostel v roce 2022 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Moravskoslezský |
Okres | Bruntál |
Obec | Slezské Rudoltice |
Souřadnice | 50°12′25,09″ s. š., 17°40′33,3″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | ostravsko-opavská |
Děkanát | Krnov |
Farnost | Slezské Rudoltice |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
Datum posvěcení | 29. června 1875 |
Architektonický popis | |
Architekt | Gustav Meretta |
Stavební sloh | novorománský |
Výstavba | 1871–1875 |
Další informace | |
Adresa | Slezské Rudoltice, Česko |
Kód památky | 102803 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První písemná zmínka o Slezských Rudolticích je z roku 1255. O původním dřevěném kostelu jsou první písemné zmínky v roce 1671. Kostel měl i dva zvony, jeden z roku 1557. V roce 1870 vypracoval plán nového kostela arcibiskupský architekt Gustav Meretta. Výstavba novorománského kostela byla zahájená demolicí sterého kostela v roce 1871 a na téměř stejném místě a téhož roku byl postaven firmou krnovského stavitele Ernsta Latzela kostel nový. Stavba byla dokončena v roce 1874, ale dokončovací sochařské práce pokračovaly až do roku 1875.[2] Z krypty starého kostela byly vyzvednuty ostatky rodu Hodiců s náhrobky a přeneseny do krypty v lodi nového kostela, který byl vysvěcen 29. června 1875.[3] V roce 1932 byl kostel elektrifikován.
Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1804.[4]
Kostel sv. Kateřiny patří pod Děkanát Krnov.[5]
Trojlodní zděná novorománská stavba z let 1871–1875 od Gustava Meretta.
V interiéru je obraz Svatá rodina od malíře Rudolpha Templera (1837–1905).[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.