Kostel Povýšení svatého Kříže (Vrbno)
kostel ve Vrbně From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel Povýšení svatého Kříže je od 12. století dominantou Vrbna nedaleko Mělníka. Po velkou část své historie byl vlastněn rytířským řádem Křižovníků s červenou hvězdou. V kostele byly v roce 2004 odkryty vzácné gotické nástěnné malby pašijového cyklu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Kostel Povýšení sv. Kříže | |
|---|---|
 Kostel Povýšení sv. Kříže | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Obec | Hořín |
| Souřadnice | 50°19′24,96″ s. š., 14°27′1,08″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Česká církevní provincie |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | Vikariát Podřipsko |
| Farnost | Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem |
| Zasvěcení | Povýšení svatého Kříže |
| Datum posvěcení | 12. století |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský sloh, gotika, renesance, baroko, novogotika |
| Výstavba | 12. století–1903 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Kód památky | 34239/2-1309 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Snad v roce 1236 svěřila česká královna Kunhuta Štaufská, manželka krále Václava I. kostel do správy špitálního bratrstva sv. Františka, pozdějšího Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Patronátní právo ke kostelu si však ponechala jakožto majitelka nedalekého Mělníka, na počátku 14. století přešlo na místní vladycký rod Mléčků z Vrbna, od nichž je roku 1352 koupil již zmíněný Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Ve 14. století bylo k obdélné románské lodi původně tribunového kostela přistavěno východní pětiboké kněžiště s gotickými klenbami a nástěnnými malbami. Původní románský portál v jižní stěně lodi nahradilo gotické profilované ostění, odkryté znovu po povodních v roce 2002. V první polovině 16. století byl kostel rozšířen o pozdně gotickou zvonici s pokladnicí, která slouží coby sakristie, čímž získal podobu posledního útočiště obyvatel vsi v případě nepřátelského útoku. Renesanční stavební činnost v okolí kostela dosvědčují zbytky sgrafit, která jsou zazděná do barokní ohradní zdi hřbitova. Z doby baroka pochází kostelní předsíň a kruchta (1790). Původní gotické malby s pašijovým cyklem byly až do roku 2004 skryty pod pozdějšími barokními a historizujícími přemalbami, z nichž zatím poslední byla provedena v roce 1903.[2] Nyní se kostel nachází ve správě Arcibiskupství pražského. Do 31. prosince 2005 byl kostel farní, od roku 2006 patří do farnosti Roudnice nad Labem.[3]
Kostel je od svého založení obklopen hřbitovem, jehož dominantou je nyní hrobka rodu Plačků se sochou anděla. Hřbitov, jenž byl rozsáhlejší než dnes, zahrnoval také hrob s depotem přemyslovských denárů (objeven 1969).[4] Součástí ohradní zdi jsou i dvě kaple. Osmiboká barokní kaple sv. Barbory (až do zrušení hřbitova v roce 1880 sloužící jako márnice) byla vyzdobena barokními nástěnnými malbami s motivy Narození, Života, Smrti a Posledního soudu. Jednoduchá výklenková kaple z roku 1828 byla opatřena sochou sv. Jana Nepomuckého.[5]
Již v 90. letech 20. století bylo veškeré cenné vybavení kostela odvezeno do depozitářů, kde je uloženo až do současnosti. V kostele jsou nyní pouze kazatelna, oltáře z roku 1903 bez obrazů, varhany s píšťalami zničenými v 80. letech 20. století a některé skříně.
V kostele nejsou slouženy pravidelné bohoslužby, pouze každoroční poutní mše svatá v polovině září, která bývá spojena s komentovanými prohlídkami a zpřístupněním památky pro veřejnost v rámci Dnů evropského dědictví. Po domluvě bývá kostel zpřístupněn i v jiných termínech.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
