From Wikipedia, the free encyclopedia
Kontroverze o šifrovací klíč AACS vznikla poté, co byl na internetu zveřejněn dešifrovací klíč, pomocí kterého lze kopírovat filmy na HD DVD a Blu-ray chráněné systémem AACS; tímto klíčem je 128bitové číslo, které se zpravidla zapisuje po jednotlivých bytech v hexadecimální podobě jako 09 F9 11 02 9D 74 E3 5B D8 41 56 C5 63 56 88 C0.[2][3] Provozovatelům webových stránek, které tento klíč zveřejňovaly, rozesílaly společnost MPAA a správce použitého šifrovacího systému AACS (AACS LA) výzvy k odstranění tohoto čísla z jejich stránek, neboť podle jejich názoru zveřejňování tohoto čísla slouží k obcházení systému na ochranu autorských práv a jako takové je protizákonné.
Snahy o odstranění klíče z internetu však naopak vedly k jeho rozsáhlému šíření a propagaci,[4] což někteří označují za „digitální revoluci“[5] či „kyberpovstání“[6].
Dešifrovacím klíčem je běžné celé číslo; v oblasti počítačů je zvykem podobná data uvádět v šestnáctkové číselné soustavě, klíč je však samozřejmě možno zapsat v běžné desítkové soustavě jako 13 256 278 887 989 457 651 018 865 901 401 704 640.
Klíč je součástí systému AACS, který se používá pro ochranu disků HD DVD a Blu-ray proti kopírování. Zveřejněný klíč je jen jednou ze součástí systému a k nelicencovanému přehrávání sám o sobě nepostačuje.
Klíč „09 F9…“ je tzv. processing key („zpracovací klíč“) a jako takový umožňuje dešifrování všech dosud vydaných komerčních HD DVD a Blu-ray disků.[7] Systém AACS však umožňuje vyřadit kompromitované klíče z provozu; AACS LA k tomuto kroku přistoupil a na disky vydávané od 23. dubna 2007 již nelze tento klíč využít.[8] Disky vydané před tímto datem však dešifrovat lze. Toto znefunkčnění znamená pro všechny uživatele dotčených programů nutnost stáhnout si aktualizovanou verzi používaného software, jinak nebudou schopni novější disky přehrávat.[9]
Ještě před tím, než tato HD-DVD užívající nové klíče dorazila na trh, se však objevily spekulace o tom, že se podařilo objevit nový klíč.[10] 23. května se nový klíč (začínající „45 5F …“) objevil na blogu Edwarda Feltena.[11]
AACS LA zaslal prostřednictvím právní kanceláře Proskauer Rose 17. dubna komunitnímu serveru Digg výzvu k odstranění informací, které porušují práva AACS LA; poté i mnoha dalším webovým stránkám, na kterých byl klíč zveřejněn. Digg se rozhodl výzvě vyhovět a 1. května začal mazat příspěvky citující klíč a rušit konta uživatelů, kteří klíč zveřejňovali. Následovala však rozhořčená reakce komunity: uživatelé začali vytvářet záplavu příspěvků, do kterých klíč vkládali (přímo či nepřímo – např. v textu básní, jako součást obrázků či na hrnečcích a tričkách).[12] V jednu chvíli obsahovala titulní stránka Diggu pouze příspěvky týkající se této kauzy.[13] Správci Diggu se pokoušeli situaci vysvětlit, ale nakonec otočili svůj postoj:
Ale teď, poté co jsme viděli stovky příspěvků a přečetli tisíce komentářů, jste nám to vysvětlili jasně. Raději necháte Digg zničit v boji, než se sklonit před větší společností. Vyslyšeli jsme vás a s okamžitou platností nebudeme mazat příspěvky či komentáře obsahující onen kód a budeme se potýkat s jakýmikoli případnými důsledky.[14]
V důsledku výzvy k odstranění se tak klíč stal populárnějším než předtím; po „povstání“ na Diggu a výzvě „Rozšiřujte toto číslo“ se klíč objevil na obrovském množství webových stránek, blogů a wiki.[15] Klíč se objevil ve formě triček, poezie, písní,[16] videoklipů a filmu, obrázků,[17] či tetování.[18] Zaregistrovány byly také internetové domény obsahující klíč.
V úterý 1. května odpoledne vracel vyhledávač Google při hledání klíče 9410 výsledků,[19] zatímco stejný dotaz následující ráno vrátil asi 300 000 výsledků.[3]
Výzvy k odstranění klíče z webových stránek zdůvodňovaly žádost částmi amerického zákona Digital Millenium Copyright Act (DMCA), které se zabývají zákazem zařízení určených pro obcházení systémů řízení přístupu a kopírování.[20] Podle tohoto právního názoru je toto číslo součástí systému ochrany proti neoprávněnému nakládání s chráněným obsahem a jako takové je zakázáno je šířit.[21] Odpůrci argumentují zejména absurdností představy, že nějaké číslo může být nelegální.[22]
Podle názoru Erica Goldmana ze Santaclarské univerzity, zveřejněného v diskusi publikované v časopise americké právnické komory, není nelegálnost zveřejňování klíče zřejmá (neboť paragraf 230 zákona Communications Decency Act může provozovatele služby chránit v případě, že dotyčný materiál není sám o sobě chráněným duševním vlastnictvím), i když jeho zveřejňování může být „riskantní“; podle jiných názorů se i v případě ilegality mohou zákony typu DMCA ukázat v praxi nepoužitelné či kontraproduktivní.[23][24]
Zmiňovaný zákon DMCA platí pochopitelně pouze ve Spojených státech. I v autorském právu platném v některých jiných zemích (např. v Evropské unii[25], jmenovitě i v českém autorském zákoně[26]) však existují ustanovení zakazující obcházet technické prostředky ochrany autorských práv. Jejich aplikace na takovýto případ však není jasná. Ve Finsku však již soud v částečně příbuzném případě rozhodl, že se tato právní ochrana nevztahuje na obcházení systému CSS chránícího klasické DVD, a zdůvodnil to tím, že způsob ochrany není účinný (přičemž účinnost ochranné technologie je podmínkou právní ochrany), neboť nástroje na jeho obcházení jsou široce dostupné.[27]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
