CS
All
Articles
Dictionary
Quotes
Map

Wikiwand ❤️ Wikipedia

PrivacyTerms

Kofinál

From Wikipedia, the free encyclopedia

Kofinál
•
•
•
•
•
DefiniceKofinální podmnožinaKofinál a kofinalitaRegulární a singulární ordinálVlastnostiSouvisející články

Kofinál či také kofinalita limitního ordinálu je matematický pojem z oblasti teorie množin (ordinální aritmetiky). Je to jedna ze základních charakteristik limitních ordinálů, vyjadřuje „míru přístupnosti horních pater ordinálu“.

Definice

Pojem kofinality má smysl definovat jen pro limitní ordinální čísla. Dále tedy α , β {\displaystyle \alpha ,\,\beta } {\displaystyle \alpha ,\,\beta } budou označovat libovolná ordinální čísla a γ , δ {\displaystyle \gamma ,\,\delta } {\displaystyle \gamma ,\,\delta } budou označovat vždy limitní ordinály.

Kofinální podmnožina

Řekneme, že množina A ⊆ γ {\displaystyle A\subseteq \gamma } {\displaystyle A\subseteq \gamma } je kofinální podmnožinou γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma }, existuje-li pro každé α ∈ γ {\displaystyle \alpha \in \gamma } {\displaystyle \alpha \in \gamma } takové β ∈ A {\displaystyle \beta \in A} {\displaystyle \beta \in A}, že α ≤ β {\displaystyle \alpha \,\leq \,\beta } {\displaystyle \alpha \,\leq \,\beta }. Říkáme také, že A je kofinální s γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma }.

Například

  • množina A = { ω + α ; α ∈ ω } {\displaystyle A=\{\omega +\alpha ;\alpha \in \omega \}} {\displaystyle A=\{\omega +\alpha ;\alpha \in \omega \}} je kofinální podmnožina ordinálu ω + ω {\displaystyle \omega \,+\,\omega } {\displaystyle \omega \,+\,\omega }.
  • množina A = { δ ⋅ α + α ; α ∈ δ } {\displaystyle A=\{\delta \cdot \alpha +\alpha ;\alpha \in \delta \}} {\displaystyle A=\{\delta \cdot \alpha +\alpha ;\alpha \in \delta \}} je kofinální podmnožina ordinálu δ ⋅ δ {\displaystyle \delta \cdot \delta } {\displaystyle \delta \cdot \delta }.
  • množina A = { ℵ α ; α ∈ γ } {\displaystyle A=\{\aleph _{\alpha };\alpha \in \gamma \}} {\displaystyle A=\{\aleph _{\alpha };\alpha \in \gamma \}} je kofinální podmnožina ordinálu ℵ γ {\displaystyle \aleph _{\gamma }} {\displaystyle \aleph _{\gamma }} pro každé γ > ω {\displaystyle \gamma \,>\,\omega } {\displaystyle \gamma \,>\,\omega }.

Kofinál a kofinalita

Kofinálem limitního ordinálu γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma } rozumíme nejmenší ordinál α {\displaystyle \alpha } {\displaystyle \alpha } takový, že existuje množina A ⊆ γ {\displaystyle A\subseteq \gamma } {\displaystyle A\subseteq \gamma } kofinální s γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma }, jejímž ordinálním typem je α {\displaystyle \alpha } {\displaystyle \alpha } (tj. A je ∈ {\displaystyle \in } {\displaystyle \in }-izomorfní s α {\displaystyle \alpha } {\displaystyle \alpha }). Kofinál limitního ordinálu γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma } se značí c f ( γ ) {\displaystyle \,cf(\gamma )} {\displaystyle \,cf(\gamma )}.

Kofinalitou γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma } rozumíme mohutnost (kardinalitu) c f ( γ ) {\displaystyle \,cf(\gamma )} {\displaystyle \,cf(\gamma )}. Lze ukázat, že pro každé γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma } je c f ( γ ) {\displaystyle \,cf(\gamma )} {\displaystyle \,cf(\gamma )} kardinální číslo, a tedy pojmy kofinál a kofinalita splývají.

Například

  • c f ( ω + ω ) = ω {\displaystyle cf(\omega +\omega )\,=\,\omega } {\displaystyle cf(\omega +\omega )\,=\,\omega }
  • c f ( δ ⋅ δ ) = δ {\displaystyle cf(\delta \cdot \delta )=\delta } {\displaystyle cf(\delta \cdot \delta )=\delta }
  • c f ( ℵ γ ) = c f ( γ ) {\displaystyle cf(\aleph _{\gamma })\,=\,cf(\gamma )} {\displaystyle cf(\aleph _{\gamma })\,=\,cf(\gamma )} pro každé γ > ω {\displaystyle \gamma \,>\,\omega } {\displaystyle \gamma \,>\,\omega }

Regulární a singulární ordinál

Limitní ordinál, který je roven své kofinalitě se nazývá regulární. V opačném případě (je-li kofinalita menší) se nazývá singulární.

Vlastnosti

  • Pro každý limitní ordinál γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma } platí ω ≤ c f ( γ ) ≤ γ {\displaystyle \omega \,\leq \,cf(\gamma )\,\leq \,\gamma } {\displaystyle \omega \,\leq \,cf(\gamma )\,\leq \,\gamma }
  • Pro každý limitní ordinál γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma } platí c f ( c f ( γ ) ) = c f ( γ ) {\displaystyle cf(cf(\gamma ))\,=\,cf(\gamma )} {\displaystyle cf(cf(\gamma ))\,=\,cf(\gamma )}.
  • Pro všechna γ {\displaystyle \gamma } {\displaystyle \gamma } je c f ( γ ) {\displaystyle \,cf(\gamma )} {\displaystyle \,cf(\gamma )} kardinální číslo.

Dále za předpokladu axiomu výběru:

  • Pro každý nekonečný kardinál κ {\displaystyle \kappa } {\displaystyle \kappa } platí κ < κ c f ( κ ) {\displaystyle \kappa \,<\,\kappa ^{cf(\kappa )}} {\displaystyle \kappa \,<\,\kappa ^{cf(\kappa )}}.

Související články

  • regulární ordinál
  • singulární ordinál
Portály: Matematika
Edit in WikipediaRevision historyRead in Wikipedia

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.