Kobyliská střelnice

Kobyliská střelnice je bývalá vojenská střelnice a popraviště v době Protektorátu Čechy a Morava v Praze-Kobylisích. Od roku 1945 je pietním místem, roku 1975 přeměněno na Památník protifašistického odboje. Od roku 1978 je národní kulturní památkou.

Kobyliská střelnice
Pomník obětem poprav na Kobyliské střelnici
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Praha 8
Adresa	Kobylisy
Založeno	1890 (střelnice) / 1945 (pietní místo)
Kód památky	11721/1-1575 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Zeměpisné souřadnice	50°7′54″ s. š., 14°27′47″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Historie

Kobyliská střelnice vznikla v roce 1890 na okraji tehdejší vsi Kobylisy severně od Prahy. Zprvu sloužila pro výcvik pěchoty, ale brzy se stala také výletním místem. Vojenské kapely tu pořádaly koncerty, byla zřízena konírna a cvičila se jízda na koni. Po 1. světové válce nacvičovaly na střelnici i měšťanské sbory, Sokol a další spolky.

Podle střelnice byla při svém vzniku v roce 1938 pojmenována Střelničná ulice, která vede z Kobylis směrem k Proseku.^[1]

Popraviště

Pietní deska s verši Miroslava Floriana a seznam popravených

Jména zástupců Čs. pravoslavné církve popravených za ukrývání parašutistů po atentátu na Heydricha

Za druhé světové války zřídila německá správa Prahy v zadní části střelnice popraviště, přičemž na tuto práci nasadila mj. židovské pracovníky.^[2] Bývalá konírna se proměnila na poslední vězení odsouzených. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 tu byly odvetou denně popravovány desítky mužů a žen. Zvuky výstřelů byly záměrně přehlušovány spouštěnými motory autobusů a automobilů. Od 30. května do 3. července 1942 bylo popraveno téměř 540 osob, mj. Alois Eliáš, feministka Františka Plamínková, Vladislav Vančura, Evžen Rošický, Jan Auerhan, zoolog Jaroslav Štorkán či skupina občanů Lidic. Dodatečně 4. a 5. září zde byli také zastřeleni představitelé Československé pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem.

Pietní místo

Po skončení 2. světové války byla střelnice nejdříve pietně upravena Pražany. Část ještě nějakou dobu využíval Svazarm a Armádní film. V roce 1978 byla Kobyliská střelnice prohlášena za národní kulturní památku.^[3]

Dnešní pietní výzdoba areálu střelnice byla dokončena roku 1975. Na místě bývalých koníren je mozaika od Martina Sladkého, opodál stojí dřevěný kříž (původní byl pro špatný stav dřeva nahrazen v prosinci 2007 novým) a plastika plačící ženy od Miloše Zeta. Naproti jedinému vchodu do areálu skrz val jsou do desky vytesány verše Miroslava Floriana.

ZASTAV SE NA CHVÍLI

KREV NAŠE VSTOUPILA DO TÉTO ZEMĚ

ALE MY ZNOVU SE VZPŘÍMILI

V české literatuře vypodobnila popravy na Kobyliské střelnici Marie Pujmanová na osudu jedné z fiktivních postav románu Život proti smrti.

Od března 2015 do dubna 2016 byl areál uzavřen a prošel rekonstrukcí, v jejímž rámci byly odstraněny náletové dřeviny, odkryty a zrekonstruovány terčové střelecké jámy včetně terčových mechanismů, původní rozbitá trachytová dlažba byla vyměněna za novou, která pochází ze stejného lomu. Byly instalovány přípojky vody a elektřiny pro závlahový a kamerový systém, zavedeno nové osvětlení a provedeny i další opravy a restaurační práce. Celkové náklady dosáhly přibližně 13 milionů korun. Slavnostně znovuotevřen byl za účasti ministra obrany a představitelů městské části v pondělí 25. dubna 2016.^[4]

Mechanické ovládání terčů

V zadní části areálu střelnice naproti valu s mozaikou se nachází pozůstatek bývalého mechanismu tehdejší střelnice. Jedná se o zrenovované kovové konstrukce technického zařízení sloužící původně pro umisťování a ovládání terčů. Zařízení se nachází ve třech řadách hlubokých příkopů, které chránily lidskou obsluhu před střelami.^[5]

Fotogalerie

• Kobyliská střelnice - detaily objektů
• 
  Kříž a socha od Miloše Zeta
• 
  Detail kříže
• 
  Detail sochy
• 
  Mozaika na místě bývalých koníren
• 
  Desky se jmény popravených
• 
  Mechanické ovládání terčů (celkový pohled na jednu ze tří řad)
• 
  Mechanické ovládání terčů (detail)

Odkazy

Reference

1. Pražský uličník
2. KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 121.
3. Usnesení vlády ČSR č. 70/78 ze dne 24. 2. 1978 o prohlášení některých nejvýznamnějších kulturních památek za národní kulturní památky
4. Slavnostní otevření Kobyliské střelnice, Aktuality z městské části, Praha 8, 18. 4. 2016
5. PIGULA, Topi. Kobyliská střelnice: smutná památka ukrytá mezi sídlištními paneláky [online]. web: Víkend Hospodářské noviny cz, 2011-03-17 [cit. 2023-07-02]. Dostupné online.

Související články

• Oběti heydrichiády

• Seznam popravených na Kobyliské střelnici

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kobyliská střelnice na Wikimedia Commons
• Galerie Kobyliská střelnice na Wikimedia Commons
• Kobyliská střelnice v informačním systému Sochy a města
• Třicetpět dnů poprav na Kobyliské střelnici v Praze VIII Historie střelnice, seznamy popravených podle data i podle příjmení, fotogalerie
• Střelnice v Praze-Kobylisích – Národní kulturní památka – www.turistika.cz
• Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 22. Městská knihovna v Praze.
• Ortofotomapy Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. Hlavní město Praha

Portály: Druhá světová válka | Kultura | Praha