Kočkotvární

Kočkotvární (Feliformia) představují společně s psotvárnými (Caniformia) jeden ze dvou recentních podřádů šelem (Carnivora).

Kočkotvární
koláž kočkotvárných
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Nadřád	placentálové (Placentalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Podřád	kočkotvární (Feliformia) Kretzoi, 1945
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

Řád šelem byl tradičně dělen do dvou podřádů: suchozemské šelmy (Fissipedia), jež zahrnovaly všechny pozemní druhy šelem, a jako samostatný podřád stáli ploutvonožci (Pinnipedia). Teprve analýzy krevního séra prokázaly, že ploutvonožci představují blízké příbuzné medvědovitých a zavedený parafyletický systém začal být na základě těchto skutečností opouštěn. Převládající systém dělí šelmy na podřády psotvární (Caniformia) a kočkotvární (Feliformia),^[1][2] přičemž kočkotvární v tomto případě zahrnují recentní čeledi nandinie (Nandiniidae), cibetkovití (Viverridae), hyenovití (Hyaenidae), madagaskarské šelmy (Eupleridae), promykovití (Herpestidae), asijští linsangové (Prionodontidae) a kočkovití (Felidae).

Bazálním členem podřádu je čeleď nandinie, s jediným recentním druhem nandinie znamenaná (Nandinia binotata). Původ prvních cibetkovitých je datován do svrchního eocénu, první kočkovití se objevují na začátku oligocénu. Madagaskarské šelmy osídlily ostrov z Afriky v průběhu svrchního oligocénu až raného miocénu.^[3][4] Fylogenetický strom kočkotvárných je uveden níže.^[5][6]

	nandinie (Nandiniidae) Pocock, 1929
	Viverroidea   cibetkovití (Viverridae) Gray, 1821       hyenovití (Hyaenidae) Gray, 1821       madagaskarské šelmy (Eupleridae) Chenu, 1850     promykovití (Herpestidae) Bonaparte, 1845         Feloidea   asijští linsangové (Prionodontidae) Horsfield, 1822     kočkovití (Felidae) Fischer von Waldheim, 1817

Charakteristika

Zadní pohled na lebku kočkotvárných s dvoukomorovou bubínkovou výdutí

Klíčovým morfologickým znakem, kterým se kočkotvární odlišují od psotvárných, je anatomie bubínkové výdutě, kryjící střední a vnitřní ucho. Ta je v případě psotvárných tvořena pouze jedinou kostí, zatímco v případě kočkotvárných bubínková výduť vzniká srůstem dvou kostí, mezi nimiž se vytváří přepážka (septum), výduť tedy bývá dvoukomorová.^[3] Problém v tomto případě nastává s klasifikací vyhynulé čeledi Nimravidae, u které byla výduť buďto chrupavčitá, anebo postrádala pravé septum pozorované u ostatních kočkotvárných.^[7] Nimravidé bývají klasifikováni jako bazální kočkotvární, někdy jako kmenoví psotvární, případně i jako kmenoví zástupci šelem.^[8]