pokrm z kynutého nebo bramborového těsta From Wikipedia, the free encyclopedia
Knedlík nebo též knedle je vařený pokrm vyrobený ztěsta. Složení těsta se podle různých receptů velmi liší. Knedlíky mohou být bez náplně nebo snejrůznější náplní. Formují se do tvaru koule nebo šišky a vaří se vosolené vodě nebo vpáře.
Stručná fakta Základní informace, Místo původu ...
Králičí stehno s omáčkou a knedlíkemGuláš s knedlíkemČerstvý horký knedlík
Historie vzniku
Ve starověku i středověku se názvem knedlík označovaly kuličky či šištičky znasekaného masa, které se smažily na sádle.[1] Zhruba od 17. století se začala využívat jako základ i mouka. Původně se pekly (šlo tedy opečivo).[2] Na počátku 19. století nebyly knedlíky přílohou kmasu, ale hlavním jídlem. Postupně vznikaly různé jejich varianty, používala se i rýže, různé náplně a tvary. A vznikaly i typické národní pokrmy, např.známé Vepřo knedlo zelo. Opůvod tradičních knedlíků se však neustále přou[zdroj?!] Němci, Češi a Rakušané.
Druhy knedlíků
Existují desítky různých receptů; zde je výčet základních:
Základ mouka
jáhlový (jáhly, sůl, bezlepková mouka), vhodný pro dietu
houskový (mouka, rohlík, vejce, sůl, voda nebo sodovka), běžná příloha kmasu
kynutý kvasnicový (mouka, mléko, vejce, kvasnice)
houskový kynutý práškem (mouka, rohlík,žloutek, mléko, prášek do pečiva, sůl)