Klášter Reichenau
benediktinský klášter na Bodamském jezeře From Wikipedia, the free encyclopedia
Klášter Augia na ostrově Reichenau na Bodamském jezeře byl založen misijním biskupem Pirminem roku 724, stal se významným říšským opatstvím a kulturním centrem v jižním Německu. Od roku 1540 byl priorátem kostnického biskupství, zrušen byl během německé sekularizace roku 1803.
| Klášter Reichenau | |
|---|---|
.jpg) Klášter Reichenau | |
| Lokalita | |
| Stát |  Německo |
| Místo | Reichenau,  Bádensko-Württembersko |
| Souřadnice | 47°41′55,46″ s. š., 9°3′43,49″ v. d. |
  Reichenau | |
| Základní informace | |
| Řád | benediktini |
| Založení | 724 |
| Zrušení | 1803 |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2000 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Počátky kláštera v oblasti Alamanie jsou spojeny s postavou misijního biskupa Pirmina pravděpodobně irského původu. Zakládací listinu kláštera z 24. dubna 724 rekonstruoval K. Brandi. V karolinské epoše nastala „zlatá doba“ Reichenau, s počátkem v době opata Walda († 814). Tehdy se opatství dostalo pod ochranu franských panovníků a stalo se zakladatelem klášterní školy učenců. Opat Hatto I. (806–823) dal postavit chrám zasvěcený Panně Marii v dnešním Mittelzellu. Z 9. století pochází Kniha reichenauského bratrstva a klášterní plán ze St. Gallen. Tehdy také reichenauský opat a mohučský biskup Hatto III. (888–913) založil kostel svatého Jiří v dnešním Oberzellu. Slavným opatem této doby je také Walafrid Strabo (842-849).
Druhá doba rozkvětu nastala v době ottonské (10.–11. století), kdy byl klášter vybaven četnými privilegii (imunity, osvobození od cla, svobodná volba atd.) Tato doba je reprezentována opaty Witigowem (985–997), Immonem (1006–1008) a Bernonem (1008–1048), kteří začlenili klášter do reformního gorzského hnutí. V této době v klášteře působilo významné skriptorium a malířská dílna, do této doby spadají i nástěnné malby v kostele sv. Jiří v Oberzellu. V klášteře působil též spisovatel a skladatel Heřman z Reichenau a jeho žák Bertold z Reichenau.
Doba bojů o investituru v 11. a 12. století znamenala úpadek klášterního života, který vrcholil na počátku 15. století. Za druhého zakladatele kláštera je považován opat Friedrich von Wartenberg-Wildenstein (1427-1453). Klášter byl bulou papeže Julia II. inkorporován ke kostnickému biskupství a od roku 1540 se stal priorátem.
V roce 1803 bylo kostnické biskupství sekularizováno a klášter zanikl.
V současné době působí na ostrově malá komunita mnichů z beuronského kláštera, kteří tvoří komunitu Cella St. Benedikt.[1]
- Pirmin (zakladatel a opat) (724–727)
- Heddo (727–734)
- Keba (734–736)
- Arnefrid (biskup kostnický)
- Sidonius (biskup kostnický)
- Johannes (biskup kostnický, opat St. Gallen) (760–782)
- Petrus (782–786)
- Waldo (786–806)
- Haito (biskup bazilejský), (806–823)
- Erlebald (823–838)
- Ruadhelm (838?–842)
- Walafrid Strabo (838, 842–849)
- Folkwin (849–858)
- Walter (858–864)
- Hatto II. (864–871)
- Ruodho (871–888)
- Hatto III. (jako arcibiskup mohučský Hatto I., opat Ellwangen, Lorsch, Weißenburg) (888–913)
- Hugo (913)
- Thieting (913–916)
- Heribrecht (916–926)
- Liuthard (926–934)
- Alawich I. (934–958)
- Ekkehard I. (958–972)
- Ruodmann (972–985)
- Witigowo (985–997)
- Alawich II. (997–1000)
- Werinher (1000–1006)
- Immo (1006–1008)
- Berno (1008–1048)
- Ulrich I. (1048–1069)
- Meginwart (1069–1070)
- Ruopert (1071)
- Ekkehard II. von Nellenburg (1071–1088)
- Ulrich II. von Dapfen (1088–1123)
- Rudolf von Böttstein (1123–1131)
- Ludwig von Pfullendorf (1131–1135)
- Ulrich III. von Zollern (1135–1136)
- Otto von Böttstein (1136–1139)
- Frideloh von Heidegg (1139–1159)
- Ulrich IV. von Heidegg (1159–1169)
- Diethelm von Krenkingen (1169–1206)
- Hermann von Spaichingen (1206)
- Heinrich von Karpfen (1206–1234)
- Konrad von Zimmern (1234–1253?)
- Burkhard von Hewen (1253?–1259)
- Berchtold von Falkenstein (koadjutor, opat St. Gallen) (1258–1259)
- Albrecht von Ramstein (1260–1294)
- Markward von Veringen (1294–1296)
- Heinrich von Klingenberg (biskup kostnický) (1296–1306)
- Diethbelm von Kastel (opat Petershausen) (1306–1343)
- Eberhard von Brandis (1343–1379)
- Heinrich von Stöffeln (1379–1383)
- Mangold von Brandis (1383–1385)
- Werner von Rosenegg (1385–1402)
- Friedrich von Zollern (1402–1427)
- Heinrich von Hornberg (opat St. Peter) (1427)
- Friedrich von Wartenberg (1427–1453)
- Johann von Hundweil (1454–1464)
- Johann Pfuser v. Nordstetten (1464–1492)
- Martin von Weißenburg (1492–1508)
- Markus von Knöringen (1508–1516)
- Georg Fischer (opat Zwiefalten) (1516–1519)
- Gallus Kalb (1519)
- Markus von Knöringen (podruhé) (1523–1540)
- Johann Truchseß von Waldburg-Zeil (1628–1644)
- Panna Maria
- apoštolové Petr a Pavel
- evangelista Marek (po roce 749, kdy byly do kláštera dopraveny jeho relikvie
- svatý Pirmin, misijní biskup a zakladatel kláštera
- Heřman z Reichenau (1013–1054) skladatel církevní hudby
- Walafrid Strabo
Románské kostely
.jpg)
Hlavními památkami jsou tři románské kostely (9.–11. st.):
- Kostel svatého Jiří (St. Georg), Oberzell je proslaven svými ottonskými nástěnnými malbami z 10. století
- Chrám Panny Marie, Mittelzell dřívější konventní kostel, dnes farní. Nejstarší část byla posvěcena r. 816, hlavní loď je tojlodní, v kostele se nacházejí ostatky sv. Marka a pokladnice.
- Kostel svatých Petra a Pavla, Niederzell založený roku 799 alamanským biskupem Eginem z Verony
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
