geologický termín označující horizontální posun hornin či půdy From Wikipedia, the free encyclopedia
Kliváž je pojem z geologie, který je definován jako systém hustě vyvinutých, vzájemně paralelních sekundárních ploch, které jsou plochami potenciální štípatelnosti horniny, ale u kterých nedochází k úplné ztrátě soudržnosti. Jedná se tedy o soubor ploch a jejich přechodů. Vlastní kliváž se skládá z úzkých zón (tzv. domén) v nichž jsou původní horniny intenzivně přepracovány. Nově vzniklé minerály jsou pak reorientovány ve směru těchto nových ploch. Každé dvě sousedící plochy jsou pak od sebe odděleny deformací, kterou nazýváme liton. Litony mají tendenci se pohybovat po plochách kliváže vzájemně vůči sobě. Termín je v mnoha případech zaměňován nesprávně za termín břidličnatost například německá literatura využívá pouze termínu pro břidličnatost schieferung, v anglické a ruské terminologii se využívají oba termíny, které se zaměňují.
Kliváže dělíme především v závislosti na hustotě:
Podle genetického hlediska (podle vzniku)
Podle orientace vůči strukturním prvkům:[1]
Pokud se celá hornina ve větších hloubkách nataví a proběhne celková rekrystalizace, zmizí i původní vrstevnatost a měl by se již používat termín břidličnatost, jelikož známky kliváže dokonale zaniknou. Často se s ní setkáváme u jílovitých a fylitických hornin.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.