Klášter trinitářů (Praha)
klášter v Praze 2-Novém Městě From Wikipedia, the free encyclopedia
klášter v Praze 2-Novém Městě From Wikipedia, the free encyclopedia
Klášter trinitářů (klášter řádu Nejsvětější Trojice pro vykupování zajatců, či též řeholní dům u Nejsvětější Trojice ) na Novém Městě je někdejší konvent řádu trinitářů při kostele Nejsvětější Trojice, který je chráněn jako kulturní památka.[1].
Klášter trinitářů v Praze na Novém Městě | |
---|---|
Budova fary, která stojí na jiném místě, než byl někdejší klášter (není totožná s místem) | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Místo | Praha Nové Město |
Ulice | Spálená a Magdalény Rettigové |
Souřadnice | 50°4′46,88″ s. š., 14°25′11,93″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | trinitáři |
Založení | 1708 |
Zrušení | 1783 |
Znak | |
Odkazy | |
Kód památky | 39822/1-1046 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pražský klášter trinitářů byl poměrně mladý a existoval jen krátce. Původně měli trinitáři svůj první konvent v nedalekých Slupech. V roce 1708 se však baron Jan Ignác Dominik Putz z Alderthurnu, nejvyšší mincmistr Království českého a mecenáš umění, rozhodl založit klášter nový, pro který s manželkou Terezií zakoupil dva obytné domy. Výstavbou nové budovy kláštera pověřil stavitele Ottavia Broggia a stavbu v roce 1713 dokončili Kryštof Dientzenhofer a jeho nevlastní syn Jan Jiří Achbauer mladší (syn architekta Jana Jiřího Achbauera staršího.
Teprve roku 1719 byl klášter prohlášen za samostatný a první opatem kláštera se stal jistý kněz Michal.
Klášter byl zrušen roku 1783 v rámci náboženských reforem císaře Josefa II. a kostel uzavřen spolu s ním. Věřící si však vymohli jeho otevření a roku 1784 sem byla přenesena fara od tehdy zrušeného kostela sv. Martina ve zdi. Odtamtud pochází také renesanční cínová křtitelnice (datovaná letopočtem 1552) a gotické dveře do sakristie, pobíjené železnými pásky.[2]
Prostory kláštera byly přebudovány na vojenská kasárna a v roce 1899 byla část klášterních budov stržena.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.