Klášter dominikánek (Brno)
zaniklý klášter v Brně From Wikipedia, the free encyclopedia
Klášter dominikánek je zaniklý klášter na Starém Brně v Brně. Jeho součástí byl kostel svaté Anny. Celý komplex sloužil po zrušení kláštera v roce 1782 jako zaopatřovací ústav a v roce 1864 byl zbořen a nahrazen zemskou nemocnicí.
| Klášter dominikánek v Brně | |
|---|---|
.jpg) Bývalý areál kláštera dominikánek | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Místo | Brno |
| Souřadnice | 49°11′27,64″ s. š., 16°35′57,88″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Mnišky kazatelského řádu |
| Založení | před 1317 |
| Zrušení | 1782 |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 1312 daroval král Jan Lucemburský, na podnět své manželky Elišky, dominikánkám pozemky na předměstí Brna, u cesty, dnešní Pekařské ulice, vedoucí na Staré Brno. Jednalo se o tzv. Královskou zahradu s ovocným sadem, dvorem, věží a zahradou. V následujících letech zde vznikl konvent, jehož sestry zpočátku žily v provizoriu. Stavba kláštera, zvaného Hortus regis (tj. Královská zahrada) s kostelem svaté Anny byla zahájena v roce 1317. Konvent byl úzce spjat s pány z Lomnice, kteří se o něj starali až do poloviny 16. století. První převorkou se stala vdova po Tasovi z Lomnice, Kateřina, která také klášteru darovala jeho počáteční majetek: patronáty nad dvěma kostely a pět vesnic. V polovině 16. století získala klášter panovnická komora. Za obléhání Brna v roce 1645 byl areál poškozen, v dalších letech se ale dočkal oprav a dalšího rozšiřování. Zrušen byl za josefinských reforem v roce 1782, kdy v něm žilo 32 chórových a 6 laických sester, a jeho majetek připadl státnímu náboženskému fondu. Do areálu byl následně přestěhován vojenský špitál, ale už od roku 1786 zde fungoval zaopatřovací ústav, dnešní Fakultní nemocnice u sv. Anny. Komplex byl postupně upravován pro nemocniční účely, nicméně v polovině 19. století již nárokům nevyhovoval. Budovy kláštera a kostela byly v roce 1864 zbořeny a v letech 1865–1868 nahrazeny novorenesanční nemocnicí od Theophila Hansena.[1]
Klášter se nacházel v dolní části dnešní Pekařské ulice, v místě nynější Fakultní nemocnice u sv. Anny. Společně s nejbližším okolím vytvářel předměstskou část zvanou U Svaté Anny. Bočním průčelím se do ulice Pekařské (u křižovatky s Anenskou) obracel klášterní kostel svaté Anny, na který jižním směrem navazovala původní kvadratura konventu.[2] V průběhu staletí byl areál rozšiřován, takže v 19. století ho tvořily celkem tři uzavřené dvory. Části zdiva kostela a přilehlých částí byly zřejmě v 60. letech 19. století zakomponovány do budovy nové nemocnice, kde tvoří levý vstupní trakt. Rovněž mírné zalomení průčelí nemocnice je pozůstatkem původního půdorysu kláštera.[1]
Seznam představených svatoanenského kláštera je vzhledem k nedostatku klášterních spisů neúplný.[3] Představená kláštera byla původně volena na tři roky.[4]
| Jméno představené | Od roku (nebo zmínka) |
Do roku (nebo zmínka) |
Datum úmrtí |
|---|---|---|---|
| Kateřina z Deblína, vdova po Tasovi z Lomnice | 1317 | ||
| Elisabetha (Eliška), dcera Vznaty z Lomnice | 1339 | ||
| Katharina od Bolky, vdova po Matoušovi z Štemberka[5] | 1381 | ||
| Anna z Lomnice | 1437 | 1454 | |
| Katharina | 1437 | 1466 | |
| Euphemia zvaná Gosthauserová (Gasthausserin) | 1480 | 1510 | 24. května 1510 |
| Eliška z Lomnice | 1490 | ||
| Cecilia | 1512 | 1514[6] | |
| Columbina | 1517 | 1522 | |
| Benedicta | 1526 | ||
| Lucia | 1531 | ||
| Veronika | 1538 | 1542 | |
| Cordula | 1547 | 1550 | |
| Uršula | 1554 | ||
| Alžběta | 1555 | ||
| Alena (Helena) Millauer | 1557 | 1571 | |
| Anna | 1574 | ||
| Klara Šupek nebo Čežka | 1574 | 1580 | 4. října 1581 |
| Barbara von Woltersdorf | 1581 | 1583 | |
| Anna Lipenska von Gross Lipna | 1586 | 1592 | 30. března 1593 |
| Marina Čapek | 1593 | 1594 | |
| Mariana Hájková | 1601 | ||
| Margareth Tybaltinská (Tymbaltinská) z Želušic | 1607[7] | 1611[8] | |
| Anna Brigitta Wodnička | 1615 | 1616 | |
| Anna Těšanská | 1617 | ||
| Alena Freidhoferová z Mikulova | 1627 | 1636 | |
| Margareth Dašikowna | 1641 | ||
| Helena Katharina Güntherová | 1644 | 1664? | |
| Anna Barbara Pflingnerová (Pflieglová) | 1659[9] | 1664 | |
| Franziska Scheithaufová (Schaidtauf) | 1690 | 1691 | 16. dubna 1705 |
| Theresia Katharina Glodfelder (Glattfelderová) | 1705 | 1708 | 26. června 1735 |
| Maria Eleonora Gröschlová | 1710 | 3. května 1745 | |
| Albertina Franziska Schöllingerová (Schillingová) | 1715 | 1716 | 4. dubna 1731 |
| Beatrix Luxenthalová[10] | 1725 | 1732 | 15. května 1732 |
| Bonaventura Graffová | 1733 | 15. listopadu 1742 | |
| Brigitta Baderová? | 1747 | 5. června 1753 | |
| Maria Anna od Srdce Ježíšova Zellnerová | 1752 | 2. prosince 1758 | |
| Maria Josefa od Ježíše Winklerová | 1775 | 11. června 1793 | |
| Anna Štefana Schneiderová | 1782 | 4. ledna 1801 |
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
