Klášter Tkon

Tkonský klášter svatých Kosmy a Damiána (chorvatsky Samostan svetih Kuzme i Damjana, též klášter Ćokovac, nebo klášter Tkon) je klášter v Dalmácii, poslední z benediktinských klášterů na chorvatském území. Je zasvěcen starokřesťanským mučedníkům Kosmovi a Damiánovi. Přísluší do Slovanské benediktinské kongregace svatého Vojtěcha.

Klášter svatých Kosmy a Damiána Samostan svetog Kuzme i Damjana
Klášter v Ćokovaci
Lokalita
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Kraj	Zadarská župa
Místo	Tkon-Ćokovac
Souřadnice	43°55′32,52″ s. š., 15°24′19,08″ v. d.
Základní informace
Řád	benediktini
Založení	1059
Zrušení	1808
Obnovení	1965
Dceřiný klášter	(Emauzský klášter)
Znak
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Vrcholek Ćokovac s klášterem

Nachází se na ostrově Pašman, několik kilometrů od pobřeží města Biograd na Moru, na pahorku Ćokovac u obce Tkon. Přesná adresa je Samostan Ćokovac, Put Ćokovca 7, 23212 Tkon.

Název Ćokovac pochází od nářečního výrazu ćok, který označuje kosa černého.

Dějiny

Klášter byl založen v roce 1059 zadarským biskupem Teodorikem na pozůstatcích byzantské pevnosti, kde se již dříve nacházel první starokřesťanský chrám. Po zničení Biogradu na Moru a okolí Benátčany ve 12. století se benediktini později vrátili na Pašman, aby klášter obnovili. Ten byl přebudován v gotickém slohu. V klášterním kostele je uložen kříž z 15. století. Mniši ostrov v roce 1808 opustili, ale roku 1965 byl konvent obnoven.

Klášter byl střediskem šíření liturgických knih psaných hlaholicí. Tím se stal zdejší klášter významným také pro české dějiny, když poskytl v roce 1347 slovanské mnichy (zv. hlaholáše či glagolity) pro nově založený slovanský Emauzský klášter v Praze, od té doby zvaný Na Slovanech. Ačkoli národnost všech nových mnichů v Praze není známa, někteří pocházeli z Dalmácie, jiní byli vysláni carem Štěpánem Dušanem ze Srbska. První opat Jan od roku 1350 užíval všechny opatské insignie včetně infule^[1] a byl rodem Chorvat^[2]. Karel IV. tak chtěl zdůraznit také svůj slovanský původ ze starobylé slovanské dynastie Přemyslovců a také si uvědomoval jedinečnost českých zemí, coby místa společného dědictví západního latinského ritu s cyrilometodějskou tradicí východní liturgie.