From Wikipedia, the free encyclopedia
Kirsten Thorupová (* 9. února 1942 Gelsted) je dánská spisovatelka. Ve svém psaní přešla od modernistických experimentů k realistickým obrazům doby. Zejména její prózy jsou sociálně laděné a angažované, mapují existenční problémy lidí, kterým se nepodařilo začlenit do společnosti, a kteří se sociálně či psychicky vymykají normě. Někdy bývá nazývána „grand old lady“ dánské literatury.[1]
| Kirsten Thorupová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. února 1942 (82 let) Gelsted |
| Alma mater | Fredericia Gymnasium |
| Povolání | scenáristka, spisovatelka a básnířka |
| Ocenění | Otto Gelsted Prize (1974) Zlatý vavřín (1982) Cena kritiky (1982) Cena Sørena Gyldendala (1987) Danish Literature Prize for Women (1987) … více na Wikidatech |
| Choť | Ib Thorup (1963–1974) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Po maturitě v roce 1961 pracovala rok v Anglii jako au pair.[2] Pak studovala angličtinu a literaturu na Kodaňské univerzitě, studia však opustila již po roce. V roce 1963 se provdala za divadelního režiséra Iba Thorupa a o dva roky později se jim narodila dcera Ája. Rozvedli se v roce 1974; ukázalo se, že její manžel je bisexuální, zemřel na AIDS v roce 1990.[3] Bisexualita se později také stala tématem několika jejích románů. Po mateřské dovolené se živila různou kancelářskou prací, mimo jiné na ředitelství pro ochranné známky a patenty.
K psaní ji podle vlastních slov přivedl pocit bezdomovectví a nejisté identity, jenž u ní zesílil během pobytu v Anglii. „Pokud si myslíte, že ve světě neexistujete, pak je psaní způsob, jak existovat,“ řekla k tomu.[3] Debutovala roku 1967 básnickou sbírkou Indeni – Udenfor (Uvnitř – Venku). Více se ale proslavila svými romány Himmel og helvede (Nebe a peklo, 1982) nebo Bonsai (Bonsaj, 2000). V roce 2017 obdržela nejprestižnější skandinávské literární ocenění, Cenu Severské rady, a to za román Erindring om kærligheden (Vzpomínky na lásku).[4] Román analyzuje dysfunkční vztah matky a dcery.[5] Hodně psala i pro televizi.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
