Karel Janšta
příslušník 311. bombardovací perutě RAF, člen československé exilové vlády v Londýně From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Karel Janšta (9. prosince 1912 Troubsko – 10. ledna 1986 Praha)[2] byl za druhé světové války od roku 1940 příslušníkem 311. československé bombardovací perutě RAF. Od roku 1943 byl řádným členem Benešovy exilové vlády v Londýně, předsedou Branného výboru Státní rady československé, zakladatelem a předsedou Štefánikova fondu.[3]
Remove ads
Život
Karel Janšta se narodil 9. prosince 1912 v Troubsku u Brna jako syn zemědělského dělníka.[3] Vyučil se zahradníkem.[1]
Za první republiky byl členem Svazu letců republiky Československé (SLRČS) (číslo průkazu 1014).[4][3] Dne 1. července 1936 (po skončení leteckého vzdělání) jej zařadili na letiště Praha (oddíl 36; letecký pluk 6; letka 71)[5] jako polního leteckého střelce–radiotelegrafistu (13546–III/1).[4][3][5]
Druhá světová válka
Cesta do exilu
Po 15. březnu 1939 opustil ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Polsko do Francie[p. 1] Ve Francii sloužil nejprve u Cizinecké legie a následně i u československé armády ve Francii.[1] Z Francie se dostal do Anglie. Tady se připojil k zahraniční armádě.[4][3]
Ve službách RAF
Do prvních leteckých bojových úkolů v 311. bombardovací perutě RAF se zapojil od 10. září 1940.[4] (Létal jako zadní střelec.)[1] Po splnění předepsaného počtu 200 nalétaných hodin (po tzv. splnění „túry“) vedl (ve funkci instruktora) střelecký výcvik nových posádek.[3][1] V řadách RAF získal vojenskou hodnost F/Lt.[p. 2] a vykonával funkci Gunnery Leader (Vedoucí střelby).[4][3]
Ve službách exilových struktur
V roce 1943 jej prezident exilové vlády v Londýně dr. Edvard Beneš jmenoval členem Československé Státní rady v Londýně.[4][3] Karel Janšta jako jediný zástupce zahraniční armády v Londýně vykonával funkci předsedy branného výboru.[3] Tuto funkci zastával až do svého návratu do Československa a to až do doby, kdy byl v jeho vlasti vytvořen nový parlament.[4]
Po druhé světové válce
V nové poválečné československé vládě měl před sebou vyhlídku zastávat vyšší funkce.[3] V Londýně byl členem a hlavním organizátorem Společnosti Štefánikova Fondu pro pozůstalé po československých letcích.[4] (Mezi letci pro tento fond získával a shromažďoval finanční prostředky.)[4] Také byl řádným členem Československé sociální demokracie (od 1. srpna 1940, číslo průkazu 333)[5] a řádným členem tělocvičné jednoty Sokol Londýn v československé zahraniční armádě.[4][3] Až do roku 1948 pracoval Karel Janšta na ministerstvu obrany.[1]
Po „vítězném“ únoru 1948 a uchopení moci komunisty v Československu se Janštova vize zastávat vyšší funkce v československé vládě rozplynula.[4] V roce 1952 byl (obdobně jako mnozí další důstojníci ze západní i východní fronty) v rámci armádních personálních čistek nucen odejít z armády a od letectva.[1] Zřídil si květinářství, ale tato jeho živnost byla konfiskována[1] a v letech 1952 až 1969[3] se živil manuální prací jako asfaltér i dlaždič.[4][5] Karel Janšta zemřel náhle dne 10. ledna 1986 v Praze (pohřeb 17. ledna 1986 v Praze–Motole; jeho popel byl rozptýlen).[5][3][1] Po sametové revoluci (1989), pět let po smrti, v roce 1991 byl rehabilitován a prezident Václav Havel jej povýšil (in memoriam) do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě.[4][3][1]
Remove ads
Život v datech (přehled)
- 1940 až 1945: F/Lt a Gennery leader v RAF – československý letec 311. bombardovací perutě;[3]
- 1940 až 1943: výkonný letec – palubní střelec – radista a instruktor palubních střelců;[3]
- 1943 až 1945: řádný člen exilové vlády v Londýně – předseda Branného výboru Státní rady československé, zakladatel a předseda Štefánikova fondu;[3]
- 1952 až 1969: asfaltér (dlaždič).[3][5]
Životní krédo Karla Janšty
Nikdo a nikdy nemůže dostatečně ocenit naši práci a oběti. To můžeme jen my sami. Byli jsme skutečnými spojeneckými vojáky a prokázali jsme britské říši dobré služby, a tím i vlastní zemi. A toto sebevědomí, které nás naplňuje, nám nesmí nikdo brát, ani vzít.Karel Janšta, Citace z pozůstalosti (poskytla: Jana Zachová), [3]
Připomínka
Dne 8. prosince 2022 byla slavnostně odhalena na vnější fasádě funkcionalistického činžovního domu vlevo od vchodu (na adrese: Žitná ulice 2055/32 Praha 2 - Nové Město) pamětní deska věnovaná památce plukovníka Karla Janšty, který v tomto domě dlouhá léta žil až do svého skonu v roce 1986.[4][3] Deska byla odhalena za přítomnosti jeho dcera Jany Zachové při příležitosti 110. výročí Janštova narození. Autorem desky je akademický sochař Petr Císařovský.[4] Na pamětní desce jsou tyto nápisy: V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1945 – 1986 // PLK. KAREL JANŠTA/ * 9. 12. 1912 † 10. 1. 1986 // ČS. LETEC A PILOTNÍ STŘELEC RAF / ČLEN EXILOVÉ VLÁDY V LONDÝNĚ 1943-1945 / ZA KOMUNISTŮ ASFALTÉR / ČEST JEHO PAMÁTCE // TUTO DESKU VĚNOVALA / MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 2.
Remove ads
Galerie
Insignie 311. čs. bombardovací perutě RAF v barvě (a s vojenským mottem: „Na množství nehleďte“)
Insignie 311. čs. bombardovací perutě RAF na památníku 70. výročí návratu čs. perutí RAF u haly starého ruzyňského letiště v Praze
Jmenovací dopis, v němž dr. Edvard Beneš určuje Karla Janštu členem Státní rady československé
Rehabilitační dekret o povýšení Karlas Janšty do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě (in memoriam)
Pamětní deska Karla Janšty v Žitné ulici 32 na Praze 2
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads