Karel Dvořák (1. ledna 1893 Praha[2] – 28. února 1950 Praha[3]) byl český sochař, žák Jana Štursy, tvořící v letech 1919–49.
.jpg)
| Karel Dvořák | |
|---|---|
 Sochař prof. Karel Dvořák | |
| Narození | 1. ledna 1893 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. února 1950 (ve věku 57 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | sochař a učitel |
| Manžel(ka) | Leopolda Dostalová |
| Příbuzní | Vilém Dvořák[1] (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Původní profesí Karla Dvořáka bylo cizelérství, kterému se vyučil, dále v letech 1911-1913 navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu, v oddělení, které vedl Josef Drahoňovský) a v letech 1913-1919 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění. Studium v Myslbekově dílně (1913) přerušila 1. světová válka, a tak pražskou akademii dokončil až v letech 1917–19 u prof. Štursy. Od roku 1928 byl profesorem Státní uměleckoprůmyslové školy v Praze, kde působil až do smrti.
V letech 1919–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes[4].
Bezprostředně po dokončení studií v jeho pracích převažoval vliv Štursův, ale také italského renesančního sochařství:
V dalším období se Dvořák přiklonil k vzoru Otty Gutfreunda a sociálnímu civilismu, který spoluvytvářel:
- Alegorie obchodu a zemědě̟lství (1923-1924) na supraportě bočního portálu paláce Adria čp. 36/II do Jungmannovy ulice
- Kamelot (Kolportrér), Dělník, Krejčí a Bankovní úředník 1925, 4 sochy na římse paláce Obchodní akademie čp. 1471/II na nároží Vinohradské třídy v Praze
- Dvě přítelkyně, Národní galerie v Praze, 1924
- Do Ameriky, 1925
- Portréty Otty Gutfreunda (1925) a Václava Špály (1926)
- Pomník Ernesta Denise v Praze na Malostranském náměstí, 1928
- Ve 30. letech se věnoval především monumentální tvorbě:
- Akt hocha, bronz 1930, Stromovka
- Venkovské děvče, bronz, 1931
- Pomník legií pro Père-Lachaise v Paříži, 1934
- Sousoší sv. Cyrila, Metoděje a sv. Ludmily na Karlově mostě, 1929–35); v těchto dílech svůj smysl pro monumentální figurální kompozici převedl do poněkud strnulých schémat. Postupně z této monumentální, spíše neoklasické linie přešel ke zdrobnění a zmalebnění, k výraznému historismu, inspirovanému hlavně českou barokní tvorbou a expresívností nedokončených Michelangelových soch:
- Tragédie, 1937
- České řeky, 1938
- Život a Osud, 1941
- Fontána U žabiček (Masarykovi vnuci), 1948
- Postava raněného vojáka z pomníku padlým legionářům pro pařížský hřbitov tvoří Pomník obětem 1. světové války v Kutné Hoře.
- Studie pomníku pro Ležáky, 1946–1950, skupina stojících postav v pojetí rozvíjejícím téma Rodinova pomníku Občané z Calais[5]
Zemřel roku 1950 a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.
Jeho manželkou byla významná česká herečka Leopolda Dostalová.
Dílo
Pomník obětem 1. světové války, Kutná Hora
Kamelot (1925)
Krejčí (1925)
Tragédie, bronz (1937)
Sousoší sv. Cyrila a Metoděje, Karlův most v Praze
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
