Remove ads
Kamil Henner (2. července 1861 Plzeň[1] – 9. května 1928 Praha[2][3]) byl český právník, profesor církevního práva na pražské univerzitě, ve školním roce 1914–1915 její rektor. Věnoval se i obchodnímu školství. Byl oceňovaný pro hluboké znalosti i poutavé přednášky.
| prof. JUDr. Kamil Henner | |
|---|---|
 | |
| Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy | |
| Ve funkci: 1914 – 1915 | |
| Předchůdce | František Mareš |
| Nástupce | Rudolf Dvořák |
| Děkan Právnické fakulty UK | |
| Ve funkci: 1901 – 1902 | |
| Předchůdce | Bohuslav Rieger |
| Nástupce | Albín Bráf |
| Ve funkci: 1907 – 1908 | |
| Předchůdce | František Fiedler |
| Nástupce | Cyril Horáček |
| Narození | 2. července 1861 Plzeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. května 1928 (ve věku 66 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov (50°3′54″ s. š., 14°25′4″ v. d.) |
| Děti | Marie Pujmanová Kamil Henner |
| Příbuzní | Petr Pujman vnuk Vojtěch Pujman (1921-1986) vnuk Ferdinand Pujman zeť |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Zaměstnání | profesor církevního práva |
| Profese | pedagog, právník a učitel |
| Ocenění | doctor honoris causa from the University of Aix-Marseille (1947) |
| Commons | Kamil Henner (právník) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z plzeňské úřednické rodiny.[4] Vystudoval pražskou právnickou fakultu, kde se zaměřil na církevní právo. Když se roku 1882 univerzita rozdělila na českou a německou část, byl právě ve čtvrtém ročníku. Katedra církevního práva tehdy na české fakultě nevznikla pro nedostatek pedagogů, studenti tohoto oboru museli absolvovat přednášky a zkoušky v němčině. Henner se zapojil do překladu Rittnerovy knihy Prawo Kościelne Katolickie, která se pak na řadu let používala jako učebnice.[5] V roce 1884 zde získal titul doktora obojího práva (JUDr.), poté učil v Praze na obchodní akademii a také absolvoval studijní pobyt v Berlíně, Göttingenu a Ženevě.[6]
Roku 1887 se habilitoval, v roce 1894 byl jmenován mimořádným a roku 1900 řádným profesorem církevního práva.[5] Vedle toho přednášel i obchodní a směnečné právo na pražské polytechnice a stále národohospodářství a statistiku na obchodní akademii.[4] Patřil k oblíbeným pedagogům – jeho výklady byly poutavé a byl vždy ochotný vysvětlovat a pomáhat.[6][7] Dějiny křesťanství dával do souvislosti s obecnými, kanonické právo zase srovnával s občanským, které na něj v řadě ohledů navázalo.[8]
V dubnu 1900 se zúčastnil manifestační schůze v Domažlicích na podporu zakládání českých vysokých škol na Moravě. Vystoupil tam s přednáškou o manželství.[9] Dvakrát byl děkanem právnické fakulty (1902 a 1908) a 1. října 1914 byl jmenován rektorem české Karlo-Ferdinandovy univerzity.[6] V dubnu 1915, v době relativních úspěchů ústředních mocností za první světové války, na akademické půdě nepřímo podpořil práva českého národa výrokem, že „není moci na světě, která by mohla trvale podrobit uvědomělý národ“.[8] V říjnu téhož roku se stal členem výboru vládou organizované charity, která od občanů vybírala finanční příspěvky na pomoc pozůstalým po padlých vojácích (vdovský a sirotčí pomocný fond veškeré ozbrojené moci).[2]
Po vzniku Československa se jako znalec zapojil do řešení záležitostí církevní politiky.[5] Například v dubnu 1921 vystoupil ve Státoprávní společnosti v Karolinu s přednáškou, v níž popsal pozitivní vliv případné odluky církve a státu na různé oblasti života (majetek a financování církví, manželství, výuka náboženství).[6][10]
Po celý život měl vztah i k obchodnímu školství. Na počátku své kariéry vyučoval na Českoslovanské akademii obchodní,[5] později zastával funkci školního inspektora.[11] V posledních letech života se snažil prosadit, aby absolventi obchodních akademií mohli rovněž pokračovat ve studiu na právnických fakultách.[5] Byl také členem a nakonec i předsedou České akademie věd.[12]
Zemřel po dlouhé nemoci, rozloučení s ním proběhlo v olšanském krematoriu 12. května 1928.[12]
Remove ads
- Přednášky o národním hospodářství (1892–1893)
- Kapitola z dějin úroku a lichvy (1893)
- Amortisationsgesetze (1904)
- O uherském právu manželském (1904)
- Poměr státu k církvím (1920)
- Rozluka státu a církve (1923)
- Stručný přehled formálných pramenů církevního práva do kodexu (1924)
- Vývoj poměru státu k církvi (1925)
- Základy práva kanonického (několik svazků 1918–1927)
- Část druhá: Právo platné (1919) Dostupné online
Přispíval do Ottova slovníku naučného od prvního dílu (1888) pod zkratkou Hnr.[13]
Roku 1892 se oženil[14] s Marií Mildovou (1870–1931).[15] Manželka Marie byla dcerou pražského advokáta a poslance českého zemského sněmu Josefa Mildeho.[16] Manželé Hennerovi měli tři děti:
- Dcera Marie Pujmanová (1893–1958), provdaná Zátková, později za Ferdinanda Pujmana,[12] se proslavila jako spisovatelka.
- Syn Kamil Henner (1895–1967)[12] byl známý jako lékař-neurolog.
- Dcera Anna Hennerová (1899–1920)[15] se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela.[17]
- Bratr JUDr. Theodor Henner (??–1932) byl rovněž právník; získal titul dvorního rady.[12]
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads