Kalypta nejmenší

Kalypta nejmenší (Mellisuga helenae) je maličký druh kolibříka. Jedná se o nejmenší žijící ptačí druh na světě. Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh jako téměř ohrožený, nebezpečí představuje ztráta biotopu. Je uveden na druhé příloze úmluvy CITES.^[2]

Kalypta nejmenší
Mladý sameček kalypty nejmenší
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Řád	svišťouni (Apodiformes)
Čeleď	kolibříkovití (Trochilidae)
Rod	kalypta (Mellisuga)
Binomické jméno
Mellisuga helenae (Lembeye, 1850)
Synonyma
Calypte helenae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

samička

Samičky kalypty nejmenší dorůstají průměrné délky 6,12 cm a váží 2,6 gramů, samečci dorůstají dokonce jen 5,51 cm a váží kolem 1,95 g. Průměrné rozpětí křídel je 3,25 cm. to činí z tohoto druhu kolibříka nejmenšího známého ptáka současného světa.^[3] Jedná se tedy zároveň i o nejmenšího známého dinosaura, protože ptáci jsou dnes do této vývojové skupiny (maniraptorní teropodi) rovněž řazeni.^[4]

Dříve bylo předpokládáno, že domnělý prapták druhu Oculudentavis khaungraae, žijící v době před 99 miliony let (raná svrchní křída) na území současného Myanmaru dosahoval zřejmě podobných rozměrů, jeho lebka měří na délku pouze 14 mm a celková délka těla i s ocasní částí páteře nepřesahovala asi 9 cm.^[5][6] Podle novějších výzkumů se ale jedná o malého ještěra a nikoliv o ptáka.

Obě pohlaví mají zelenavý hřbet a světlou spodinu těla, dospělí samci jsou navíc nápadní svým jasně červeným opeřením na hrdélku a temeni. Mláďata jsou zbarvená jako samičky, jen méně výrazná. Zobák je rovný a v porovnání s jinými kolibříky poměrně krátký.

Výskyt

Vyskytuje se na Kubě a na ostrově Isla de la Juventud, pozorováni byli též na sousedních ostrovech Jamajka a Haiti.^[7]

Ekologie

Podobně jako ostatní kolibříci je i kalypta nejmenší velmi dobrý letec, který se živí rostlinným nektarem. Létací svaly tvoří 22–34 % hmotnosti jejich těla a stejně jako další kolibříci mohou křídly v ramenních kloubech otáčet až o 180 stupňů.

Jsou schopni navštívit až 1500 květů v jednom dni, hrají tak velmi významnou úlohu při opylování. Některé druhy, jako např. Hamelia patens, dokonce přizpůsobily tvar svých květů tak, aby se k jejich nektaru mohly dostat pouze kalypty nejmenší.^[3]

Kalypty nejmenší hnízdí na konci období dešťů a začátku období sucha, tj. v době, kdy jsou stromy a keře v květu. Snáší 1 až 2 vejce, která patří k nejmenším na světě – co do velikosti se totiž nevyrovnají ani kávovému zrnu. Kalypty na vejcích sedí 14–23 dní, mladí ptáci opouštějí hnízdo po 18–38 dnech a samičky snáší svá první vejce po 1 roce života.^[3]