Křížek (znak úmrtí)
znak používaný mimo jiné pro označení úmrtí From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Křížek (†) je typografický znak používaný k několika účelům. Pro odlišení od znaků # a ♯, nazývaných rovněž „křížek“, a od kříže jakožto symbolu křesťanství se také někdy nazývá dlouhý křížek, filologický křížek, obelisk nebo (zvláště v informatice) anglickým slovem dagger (dýka). Je to jeden ze symbolů, které se postupně vyvinuly ze značky obelos užívané řeckými gramatiky. Existují i varianty dvojitý křížek (‡, diesis), trojitý křížek a obrácený křížek.
Remove ads
Původ a vývoj
Křížek se vyvinul z varianty značky obelos, původně graficky reprezentované vodorovnou čárou – nebo čárou s jednou nebo dvěma tečkami ÷.[1] Představuje kovový rožeň, šíp nebo hrot oštěpu a symbolizuje tak vypíchnutí nebo vyříznutí podezřelé části textu.[2][3][4]
Obelos zřejmě zavedl homérský učenec Zénodotos v rámci systému edičních značek. Těmi označoval sporná nebo poškozená slova či pasáže v rukopisech Homérových eposů.[2] Jeho systém zdokonalil jeho žák Aristofánes z Byzance, který zavedl asterisk a pro obelos používal symbol ve tvaru ⊤; dále pak Aristofanův žák Aristarchos ze Samothráky.[5][6]
Zatímco asterisk se používal pro editorské doplňky, obelos označoval korektorem odmazané chybné rekonstrukce.[7] Jednalo se o nedoložená slova rekonstruovaná pouze za účelem argumentace a označení implikovalo, že autor nevěřil, že takové slovo či slovní tvar skutečně někdy existovaly. Někteří učenci používali obelos ve dvojici se znakem metobelos („konec obelu“),[8] který měl podobu dvou teček nad sebou, malé gamy (γ), kladívka nebo diagonální čáry, někdy s jednou nebo se dvěma tečkami. Metobelos se umisťoval na konec označované fráze.[9][10]
Velmi podobným způsobem pozdější učenci označovali rozdíly mezi jednotlivými překlady či verzemi bible a jiných rukopisů.[11] Órigenés (přibližně 184–253) takto označoval rozdíly mezi jednotlivými verzemi Starého zákona ve své edici Hexapla.[5][8][12] Epifan ze Salaminy (31?–403) používal vodorovnou linku nebo háček (s tečkami či bez nich) a vzpřímený, mírně skloněný mečík představující obelus. Svatý Jeroným (asi 347–420) používal prosté vodorovné lomítko, ale pouze pro pasáže Starého zákona.[10][13] Popisuje použití hvězdičky a mečíku takto: hvězdička rozsvěcuje světlo, mečík krájí a bodá
.[4]
Isidor ze Sevilly (asi 560–636) popsal užívání znaku takto: Obolus se připojuje ke slovům nebo frázím nadbytečně opakovaným, jakož i k místům, u nichž bylo zaznamenáno odlišné chybné čtení, aby, podoben šípu, zahubil (iugulet) nadbytečné a probodl (confodiat) chybné. […] Obolus s tečkou nahoře ukazuje místa, o nichž je pochybnost, mají-li být vymazána či ne.
[14]
Středověcí písaři hojně používali tyto symboly pro kritické značky v rukopisech.[10] Kromě toho byl křížek v raném křesťanství používán jako znaménko pro menší pomlku při zpěvu žalmů. Užíval se také společně s hvězdičkou jako značka pro nádech při recitaci, a vyskytuje se proto často ve spojení s čárkou.[15][16]
V 16. století tiskař a učenec Robert Estienne užíval křížek pro označení označení rozdílů ve slovech či pasážích mezi různými verzemi řeckého Nového zákona.[17]
Vzhledem k počtu variant a různému použití není shoda na tom, které symboly lze vlastně považovat za obelos. Značky ⨪ a ÷ se někdy považují za odlišný druh obelu. V užším smyslu lze za obelos považovat pouze vodorovnou čáru a symbol křížku.[10]
Remove ads
Moderní užití
V novější typografii se křížek používá pro označení úmrtí, vymření, vyhynulého taxonu, zániku, zrušení nebo zastaralost. Hvězdička (asterisk) a křížek umístěné u letopočtů či dat označují čas narození a úmrtí. Umístění křížku bezprostředně před nebo za jméno osoby označuje osobu zemřelou; číslem se někdy udává věk, ve kterém osoba zemřela. Ve slovnících označuje křížek slovo nebo tvar zastaralý, již neužívaný. V genealogii se užívá i v kombinaci s hvězdičkou (†* = narozen mrtev; *† = zemřel v den narození; †† = vymření rodu či linie)
Navzdory své současné grafické podobě křížek není odvozen od „latinského“ kříže (v základní podobě uveden v Unicode na pozici U+271D) a nemá bezprostřední souvislost s křesťanstvím. Tím lze ospravedlnit i jeho užívání ve významu úmrtí u osob nehlásících se ke křesťanskému vyznání, případně u křesťanů z denominací odmítajících uctívání kříže. Přesto se v praxi některé komunity užívání tohoto znaku vyhýbají.
Křížek se také užívá k označení poznámky pod čarou, pokud už v daném úseku textu byla dříve použita hvězdička (popř. i dvě a tři hvězdičky). Další poznámky se po využití dvou a tří křížků označují dvojitým křížkem, popřípadě kombinacemi hvězdičky a křížku.
Další užití:
- V matematice a fyzice: sdružený operátor, někdy se označuje i hvězdičkou (asteriskem).
- V textové kritice a v kritických edicích rukopisných děl označuje části, které nejsou považovány za původní.
- V katalozích se dvojitým křížkem označuje pole standardu MARC.
- V šachu se někdy používá k označení tahu vedoucího k šachu (jednoduchý křížek) nebo k matu (dvojitý křížek nebo dva křížky). Častější je však užívání znaků + a #.[zdroj?!]
- V chemické kinetice se dvojitým křížkem označuje přechodový stav.
Remove ads
Reprezentace v počítači
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads