Küssnacht
sídlo v kantonu Schwyz ve Švýcarsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Küssnacht (do roku 2003 oficiálně Küssnacht am Rigi) je město ve švýcarském kantonu Schwyz, v rámci kterého tvoří samostatný okres. Žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel.
| Küssnacht | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°4′59″ s. š., 8°26′28″ v. d. |
| Nadmořská výška | 445 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Schwyz |
| Okres | Küssnacht |
  Küssnacht Küssnacht, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29,38 km² |
| Počet obyvatel | 13 084 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 445,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6402 Merlischachen 6403 Küssnacht 6405 Immensee |
| Označení vozidel | SZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
Obec se skládá z místních částí Küssnacht (s osadou Haltikon), Immensee a Merlischachen. Sousedními obcemi jsou Udligenswil, Adligenswil, Meggen, Greppen, Arth, Meierskappel, Risch a přes Zugské jezero Walchwil. V Zugském jezeře se nachází trojmezí tří kantonů (Lucern, Schwyz a Zug).
Jak napovídá dřívější název obce, na jihovýchodní hranici katastru leží výletní hora Rigi, která je se svými 1797 m n. m. zároveň nejvyšším bodem obce. Nejnižším bodem je Zugské jezero ve výšce 413 m n. m. na severu obce.
Historie
Jméno Küssnacht vzniklo kombinací latinského osobního jména jako Cossinius, Cossonius, Cusin(n)ius nebo podobného a keltského místního jména s koncovkou -akos/-acum, z *fundus Cossiniacus s významem „statek Cossiniuse“". Místní jméno tak pochází z galorománského období před alemanským osídlením kolem 7. nebo 8. století.[2][3] Poprvé je doloženo jako Chussenacho kolem roku 840, kdy šlechtic Recho odkázal svůj majetek klášteru svatého Leodegara v Lucernu. Koncovka -t je pozdějším přídavkem, poprvé je doložena ke konci 13. století a důsledně až od 16. století. Erb pánů z Küssnacht (Chussinach), doložený kolem roku 1284, zobrazoval polštář a odráží lidový etymologický výklad jména podle alemanského Chussi („polštář“).[4]
Byly zde nalezeny jednotlivé nálezy z doby bronzové a četné římské mince, ale o možném římském osídlení není doloženo nic jistého. Raně středověkým majitelem pozemků v Küssnacht bylo opatství Lucern, dalšími raně středověkými majiteli byli hrabata z Lenzburgu a Habsburkové. Lenzburská část připadla v roce 1036 opatství Beromünster, zatímco habsburský majetek přešel v roce 1055 na opatství Muri. Habsburkové jako luzernští hofmistři ovládali také luzernský Dinghof. Po oddělení Lucernu od habsburské nadvlády se vliv Lucernu v Küssnachtu stal ve 14. století dominantním. V roce 1352 vymřeli místní rychtáři, páni z Küssnachtu. Jejich hrad se díky Egidiu Tschudimu stal známým jako „Gesslerburg“.[5]
Ke konci 14. století vliv Lucernu slábl ve prospěch Schwyzu. Od roku 1383 existovalo ve Schwyzu celní středisko. V roce 1424 se obyvatelé Küssnachtu zavázali zemskou listinou se Schwyzem. Küssnacht si ponechal vlastní radu a nižší soudnictví, čímž se stal samosprávnou obcí pod svrchovaností Schwyzu.[5]
Na počátku 19. století byly obce rozděleny a v držení Seebodenalpu zůstala pouze korporace Berg a Seeboden. V roce 1831 se okres připojil ke krátce existujícímu liberálnímu kantonu Ausserschwyz. V letech 1833 a 1847 vedly stranicko-politické boje k obsazení Schwyzu a Tagsatzungu vojsky.[5]
Küssnacht byl známým rekreačním místem. Město navštívili Johann Wolfgang von Goethe a Ludwig Uhland, stejně jako bavorský král Ludvík II. a portugalský král Ludvík I..
Od roku 1963 je město partnerským městem Küßnachu v Bádensku-Württembersku.
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[5] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1870 | 1900 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2015 | ||
| Počet obyvatel | 2788 | 2860 | 3562 | 4430 | 5680 | 6287 | 7956 | 8091 | 9461 | 10 704 | 12 208 | 12 423 | ||
Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (87,5 %), albánsky a srbochorvatsky hovoří přibližně 2,7 % obyvatel.
V místní části Küssnacht žije 9584 obyvatel, v obci Immensee 2993 obyvatel a v obci Merlischachen 1219 obyvatel (k 1. lednu 2022). 56,77 % obyvatel se hlásí k římskokatolickému a 9,7 % k reformovanému vyznání. Podíl katolíků mezi obyvateli se švýcarským občanstvím (63,15 %) je výrazně vyšší než mezi cizinci (37,6 %), i když podíl reformovaných mezi Švýcary a cizinci je podobný a pohybuje se kolem 10 % (11,1 % a 5,5 %). Podíl cizinců činí 24,98 %.[6]
Hospodářství
Zemědělské družstvo Küssnacht a./R. bylo založeno v roce 1909. Od té doby se přejmenovalo na LG RIGI a následně na LG RIGI, Genossenschaft. V roce 2024 se sloučilo s Landwirtschaftliche Genossenschaft Hünenberg z nedalekého Hünenbergu a vytvořilo LGZ Landwirtschaftliche Genossenschaft Zentralschweiz.
Doprava
Nádraží Küssnacht am Rigi se nachází na trati Lucern–Immensee, kterou 1. června 1897 otevřela společnost Gotthardské dráhy. Bylo to první spojení zemědělské obce s Lucernem a Immensee. Čtyři autobusové linky jezdí do Immensee, Schwyzu, Rotkreuzu a Root. Na Seebodenalp jezdí lanovka. V obci je také přístav pro pravidelné lodní výlety po Lucernském jezeře.
Přes Immensee prochází také dálnice A4, spojující Curych a Schwyz.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
