Kámen (Kraslice)
část města Kraslice v okrese Sokolov From Wikipedia, the free encyclopedia
Kámen (německy Stein) je malá vesnice, část města Kraslice v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Nachází se asi sedm kilometrů jihozápadně od Kraslic, přibližně jeden kilometr od česko-německé hranice. Je zde evidováno 7 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo dvanáct obyvatel.[4]
| Kámen | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Kraslice |
| Okres | Sokolov |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°18′9″ s. š., 12°24′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kámen u Kraslic (2,49 km²) |
| PSČ | 358 01 |
| Počet domů | 5 (2021)[2] |
  Kámen | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 70386 |
| Kód k. ú. | 670383 |
| Zaniklé obce.cz | 6463 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kámen leží v katastrálním území Kámen u Kraslic o rozloze 2,49 km².[5]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1301.[6] V tomto roce svěřil své panství s územím Kamene Cunrado de Nyperch cisterciákům z klášteru ve Waldsassenu. Hranice mezi českým a německým územím nebyla tehdy ještě příliš pevná, což ukazují spory o území, kde se nacházela osada Kámen. V německé oblasti kolonizovali krajinu páni z Plavna, oblast v okolí Kamene cisterciáci z Waldsassenu. Později koupil od kláštera osadu Kámen rytíř Rüdinger ze Sparnecku. Aby se pojistil proti možnému odebrání či zpětnému odkoupení ze strany kláštera, odevzdal v květnu 1356 své državy, včetně osady Kámen, císaři Karlu IV. jako králi českému. Zpět je obdržel jako manské léno. Později nestál věrně při císaři a musel část území císaři prodat, včetně osady Kámen.[7]
V katastru Kámen u Kraslic se nachází jedno z nejnavštěvovanějších míst Kraslicka, skalní útvar na vrchu Vysoký kámen. V roce 1880 byla na jižním vrcholu zhotovena dřevěná vyhlídková plošina, po dvou letech vyměněna za kamennou s žebříkem a kovaným zábradlím. Roku 1883 byla na Vysokém kameni postavena první hospoda, jež v roce 1885 vyhořela. Nahradila ji druhá hospoda, postavená v roce 1886. Ta však rovněž vyhořela, a to 14. srpna 1906. Ještě téhož roku ji nahradila třetí hospoda. I tuto třetí hospodu však zničil v listopadu 1937 požár. Hospodu se podařilo obnovit a sloužila až do konce druhé světové války. Sloužila rovněž k pořádání divadelních představení, pořadatelskou službu obstarávali němečtí skauti. V 50. letech 20. století byla hospoda spolu s nedaleko od ní stojící kaple odstřelena. Důvodem bylo, že se nacházela v hraničním pásmu. Území Vysokého kamene je chráněno jako přírodní památka Vysoký kámen.[7]
Po poválečném vysídlení německého obyvatelstva se obec nepodařilo dosídlit, část zástavby zanikla, významná část domů zůstala neobydlená.[7]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 268 obyvatel, z nichž jeden byl Čechoslovák, 267 bylo Němců. K římskokatolické církvi se hlásilo 267 obyvatel, jeden k církvi evangelické.[8]
Při sčítání lidu v letech 1850–1920 Kámen byl osadou obce Kostelní v okrese Kraslice. V letech 1921–1949 byl samostatnou obcí v okrese Kraslice. V letech 1950–1976 byl opět osadou obce Kostelní, se kterým patřil nejprve do okresu Kraslice, ale od roku 1961 v okrese Sokolov. Od 1. dubna 1976 je částí města Kraslice v okrese Sokolov.[11]
- Hraniční kámen zvaný Juliusstein [12]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
