Remove ads
britská fotografka From Wikipedia, the free encyclopedia
Julia Margaret Cameronová (Julia Margaret Cameron, rozená Pattle 11. června 1815 Kalkata – 26. ledna 1879 Kalutara, Cejlon) byla britská fotografka.[2] Byla známá svými portrétními snímky celebrit, mytologickými výjevy, křesťanskými postavami a portréty ve stylu viktoriánské doby krále Artuše.
Julia Margaret Cameronová | |
---|---|
Rodné jméno | Julia Margaret Pattle |
Narození | 11. června 1815 Kalkata, Britská Indie |
Úmrtí | 26. ledna 1879 (ve věku 63 let) Kalutara, Cejlon |
Povolání | fotografka, umělkyně a spisovatelka |
Rodiče | James Pattle a Adeline Maria de l'Étang |
Manžel(ka) | Charles Hay Cameron (od 1838) |
Děti | Charles Hay Cameron Julia Hay Cameron Eugene Hay Cameron Ewen Hay Cameron Hardinge Hay Cameron Henry Herschel Hay Cameron |
Příbuzní | Maria Pattle[1], Virginia Pattle[1], Eliza Pattle[1], Sophia Pattle[1], Louisa Pattle[1], Adeline Pattle[1], James Rocke Mitford Pattle[1], Sara Monckton Prinsep[1] a Harriett Trevor Charlotte Pattle[1] (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fotografická kariéra Cameronové byla krátká, jedenáct let jejího života (1864–1875). Fotografovat začala v poměrně pozdním věku, 48 let, kdy dostala fotografickou kameru jako dar.[3] Její styl nebyl ve své době široce oceňován: používala měkkou ostrost a zacházela s fotografií jako s uměním více než podle technických parametrů, manipulace s mokrým kolodiem způsobila, že její díla byla považována za „neuspořádaná“, „chybná“ a špatné fotografie. Více uznání nacházela u prerafaelitů než mezi fotografy.[4] Její práce ovlivnila moderní fotografy, zejména její natěsno oříznuté portréty.[5] Ve svém domě Dimbola Lodge na jihoanglickém ostrově Wight si zařídila fotografický ateliér, který se dochoval a je otevřen veřejnosti.
Narodila se jako Julia Margaret Pattle 11. června 1815 v Kalkatě v Britské Indii jako čtvrté z deseti dětí do rodiny z vyšší střední vrstvy. Její otec James Peter Pattle pracoval jako obchodník v Britské Východoindické společnosti, matka byla francouzská aristokratka, jmenovala se Adeline Maria de l’Etang a její dědeček býval členem osobní stráže francouzského krále Ludvíka XVI.. Margaret prožila dětství ve Versailles u své francouzské babičky, tam získala také vzdělání. V 19 letech se roku 1834 vrátila do Indie. Roku 1836 poznala při cestě do jižní Afriky na Mysu Dobré naděje o dvacet let staršího muže, Charlese Haye Camerona, právníka a bohatého majitele čajových plantáží, za něhož se v únoru roku 1838 provdala. Vychovala s ním šest dětí, nejmladší syn Henry Herschel Hay Cameron (1852–1911) také fotografoval a mimo jiné portrétoval svou matku a sourozence.
Po manželově penzionování se Julie Margaret s rodinou vrátila do Anglie a usadili se nejprve v londýnské čtvrti Kensington. Zde po oslavě 48. narozenin začala fotografická kariéra Julie Cameronové, když od dcery darem dostala fotoaparát.[6] Kariéra byla krátká, ale velmi intenzivní, trvala posledních dvanáct let jejího života a vytvořila přes 900 snímků.
Její práce měla obrovský dopad na vývoj moderní fotografie, zejména její pečlivě komponované portréty, které jsou umělci dosud napodobovány. Spolu s Oscarem Gustavem Rejlanderem a Henry Peach Robinsonem byli představiteli anglického piktorialismu. Cameronová používala při fotografování portrétů objektivy s měkkou kresbou.[7] Julia Cameronová byla jednou z nejoriginálnějších fotografek 19. století. Zemřela 26. ledna 1879 na Cejlonu. Její britský dům Dimbola Lodge na ostrově Wight stále ještě stojí a je přístupný pro návštěvníky.
„ | Začala jsem bez sebemenší znalosti tohoto umění. Nevěděla jsem, jak postavit kameru, jak zaostřit, a svůj první obrázek jsem zkazila tím, že jsem otřela skleněnou desku rukama... Můj muž sledoval vznik každé mé fotografie od začátku do konce a patřilo k mým každodenním radostem utíkat za ním vždy s každou novou deskou, poznamenanou mým nejčerstvějším úsilím a poslouchat jeho nadšené chvalozpěvy. Tento zvyk vbíhat do pokojů s mokrými obrázky zanechával všude takové následky, že bych byla z každé méně shovívavé domácnosti určitě dávno vykázána.[8] | “ |
— Julia Margaret Cameronová, 60. léta 19. stol |
V roce 1863, kdy Cameronová k 48. narozeninám dostala od dcery fotoaparát jako dárek, začala svou kariéru fotografky. Inspirovala se tehdy populárními tableaux vivants , živými obrazy z divadelních scén. Do roka se stala Cameronová členem Fotografické společnosti v Londýně a ve Skotsku. Byla také členem Kensingtonské umělecké společnosti, do které patřili mimo jiné malíř G. F. Watts a básníci Henry Taylor a spisovatel Alfred, lord Tennyson. Ve své fotografii usilovala o zachycení krásy. Napsala: „Toužila jsem zachytit celou tu krásu, která se přede mnou odehrávala a má touha byla konečně splněna.“[9]
Sestra Cameronové působila na umělecké scéně v Little Holland House, což jí umožňovalo portrétovat mnoho slavných osobností. Byli mezi nimi například Charles Darwin, Alfred Lord Tennyson, Robert Browning, John Everett Millais, William Michael Rossetti, Edward Burne-Jones, Ellen Terry a George Frederic Watts. Většina jejích portrétů je oříznuta těsně kolem hlavy a tváře a jsou jemně zaostřeny. Cameronová se s těmito celebritami viktoriánské doby často přátelila a snažila se ve svých dílech zachytit kouzlo a půvab jejich osobnosti, prchavý okamžik, nedbalý zevnějek.. Jedním z cílů Julie Cameronové bylo pozvednout fotografování na vyšší uměleckou úroveň. Nepatřila mezi nejlépe technicky zdatné fotografy. Některé z jejích fotografií nesly stopy prachových částeček, jiné byly vybledlé, často neostré, protože používala velmi dlouhé expozice. Její portréty v sobě nesou mimořádnou míru vitality, kterou bychom u mnohých jiných fotografů těžko hledali.[10] Technická nedokonalost zapadala do koncepce piktorialismu.
„ | „Nikdo zatím nezachytil paprsky slunce a nevyužil je tak jako Vy. Vrhám se k Vašim nohám.“[10] | “ |
— Victor Hugo |
David Wilkie Wynfield (1837 – 1887) se o fotografii začal zajímat v 60. letech. Vyvinul vlastní portrétní techniku „mělkého zaostření“ (shallow-focus, s malou hloubkou ostrosti), kterou předal Julii Margaret Cameronové, která jej později uznala jako hlavního ovlivnitele vlastní tvorby. Napsala, že „za své počiny a v podstatě celý můj úspěch vděčím dojmům získaným z jeho překrásných fotografií“.[11] Mnoho Wynfieldových fotografií zobrazuje členy spolku St. John's Wood Clique a jejich přátele v kostýmech. Kombinace měkkého kresby a jemného ostření, velký detail, velkoformátový tisk a historické kostýmy vytvořila fotografický styl, který byl v té době zcela originální.[12] Wynfield se pokoušel napodobovat malířské efekty starých mistrů, jako byl například Tizian, s použitím nového média.[13]
Současnicí Cameronové byla fotografka vikomtesa Clementina Hawarden, která podobně jako Cameronová začala fotografovat v pokročilém věku – ve svých 40 letech.
Její fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.[14]
Existuje asi sedm známých portrétů Julie Margarety Cameronové. Nejlepší příklady jsou ve sbírce National Portrait Gallery v Londýně.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.