dlouholetý starosta Hradce Králové From Wikipedia, the free encyclopedia
Josef Václav Bohuslav Pilnáček (21. února 1877 Hradec Králové – 11. května 1949 Hradec Králové) byl podnikatel, majitel továrny na mýdla a dlouholetý starosta města Hradce Králové.
| Josef Václav Bohuslav Pilnáček | |
|---|---|
.JPG) Josef Václav Bohuslav Pilnáček (portrét od ak. mal. Fr. A. Jelínka) | |
| Starosta Hradce Králové | |
| Ve funkci: 1929 – 1942 | |
| Předchůdce | František Ulrich |
| Nástupce | Franz Heger |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Československá národní demokracie Národní sjednocení |
| Narození | 21. února 1877 Hradec Králové  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. května 1949 (ve věku 72 let) Hradec Králové  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Kuklenách |
| Commons | Josef Václav Bohuslav Pilnáček |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se do významné továrnické rodiny mydlářů v Hradci Králové (sám představoval čtvrtou generaci rodinné mýdlařské tradice). Jeho otcem byl Josef Pilnáček, zakladatel továrny na mýdla, a matkou Hermína, roz. Weidnerová.[1]
Nejprve studoval gymnázium v Hradci Králové, poté obchodní akademii v Chrudimi, kde v roce 1894 maturoval.
Jeho manželkou byla Anna, rozená Čeledová. Společně měli dceru Evu, provdanou Porkertovou (7. listopadu 1908 – 14. listopadu 1995).[2]
Po studiu získával cenné zkušenosti v průmyslových závodech v západní Evropě (v Německu[3]). Po absolvování praxe nastoupil do rodinné společnosti, působil tam jako prokurista. Společně s otcem se podílel na rozvoji výrobního areálu na Pospíšilově třídě. V roce 1912 se stal společníkem v tehdy otcově firmě, kterou následně dále pozvedl. Závod technicky a výrobně inovoval. Jako nejvýznamnější krok lze zřejmě označit instalaci linky na odlučování glycerinu z mastných kyselin. Stroje byly získány ze zaniklé mýdlárny v Bregenzu.[4]
Majitelem rodinné továrny na výrobu mýdel byl až do února 1948, kdy byla znárodněna a převedena do nově vznikajících Československých tukových závodů, aby posléze byla zcela zrušena.[4] Následně mu nebyla povolena ani živnost (10. března 1949).[3][5]
Byl členem československé národně demokratické strany. Od roku 1919 byl členem zastupitelstva v Hradci Králové[6] a svého času také místostarostou. Když byl v roce 1929 zvolen starostou, neměl svou úlohu lehkou, protože přebíral funkci po svém předchůdci Františku Ulrichovi, za kterého město vzkvétalo a který stál v čele města 34 let. Musel čelit nejen zpochybněním svých voleb, také hospodářské krizi a v neposlední řadě i německým okupantům. V úřadě byl třináct let, mezi lety 1929 a 1942.
I v těchto podmínkách se zasloužil o dokončení urbanistické koncepce Hradce Králové[7]; za jeho éry byla postavena nová budova hlavního vlakového nádraží, městské lázně, Novákovy garáže, stavební škola, budova krajského soudu[5]. Společně se svým předchůdcem tak významně ovlivnili vzhled města, díky čemuž se Hradci Králové začalo říkat „Salon republiky“.
Na základě rozhodnutí městského zastupitelstva poslal v roce 1939 pozdravný telegram Adolfu Hitlerovi, kolaborantem však nikdy nebyl. Za německé okupace dlouho vzdoroval snahám o zrušení české samosprávy Hradce Králové. Společně s dalšími zastupiteli se v roce 1939 rozhodl zůstat ve funkci, a zabránit tak předání moci německé okupační správě. Funkci starosty složil až pod nátlakem o tři roky později, dne 31. března 1942.[4][8] Městu odkázal finance z účtu, kam vkládal starostovský plat.[8]
Ve volném čase se věnoval lyžování a turistice, a dokonce se stal průkopníkem lyžování v Krkonoších. zasloužil se i o rozvoj pěší turistiky v Orlických horách. Byl majitelem hotelu Panorama a Jiráskova domu v Deštném v Orlických horách.[5] Finančně podporoval výstavbu Masarykovy chaty na Šerlichu.[3]
S jeho aktivitami souviselo také členství v mnoha spolcích. Byl členem ústředního výboru Národní jednoty severočeské a čestným předsedou Svazu lyžařů republiky Československé.[3] Mezi další spolky, v nichž byl členem patří: Rotary klub Hradec Králové, Klub českých (a později československých) turistů (osm let jednatelem hradeckého odboru, dne 27. března 1931 jmenován čestným členem hradeckého odboru[3]), Sokol Hradec Králové, Jednota umělců výtvarných.[5]
11. května 1949 byl Josef Pilnáček přepaden a ubit k smrti. Okolnosti vraždy zůstávají dodnes nejasné[5]; podle některých historiků měla politický podtext.[zdroj?] O jeho smrti místní tisk neinformoval.
Dne 9. května 1999 byla na domě čp. 21 na Velkém náměstí odhalena pamětní deska z hořického pískovce s bronzovým reliéfem připomínající místo jeho narození.[6]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
