notářský koncipient v Kyjově, notář v Příboru a Ivančicích, redaktor Kalendáře právníků (1879-1942) From Wikipedia, the free encyclopedia
JUDr. Josef Jaroš (1. února 1879 Milotice – 27. října 1942 Věznice Plötzensee) byl český právník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
JUDr. Josef Jaroš | |
---|---|
Narození | 1. února 1879 Milotice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. října 1942 (ve věku 63 let) Věznice Plötzensee Německá říše |
Příčina úmrtí | popraven gilotinou |
Národnost | česká |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | notář |
Titul | JUDr. |
Choť | Emilie Seifertová |
Děti | Helena Jarošová |
Rodiče | Josef Jaroš, Matilda Smitová |
člen Umělecké besedy | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Jaroš se narodil 1. února 1879 v Miloticích na hodonínsku v mlynářské rodině Josefa Jaroše a Matildy rozené Smitové. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a poté právnickou fakultu v Praze. Pracoval jako notářský koncipient v Kyjově, následně jako notář ve Frenštátu pod Radhoštěm, Ivančicích a nakonec v Brně. Byl členem profesních a kulturních organizací, mj. pražské Umělecké besedy. Hrál na violu v brněnském Orchestrálním sdružení.
Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil do protinacistického odboje konkrétně do politické organizace Obrany národa. Vzhledem ke svému věku se již zřejmě neúčastnil aktivních odbojových akcí, přispíval ale nemalými finančními částkami. Za svou činnost byl zatčen gestapem dne 20. listopadu 1939, vězněn byl na Špilberku, Kounicových kolejích a v Berlíně. Dne 9. června 1942 byl odsouzen k trestu smrti a 27. října téhož roku popraven gilotinou ve věznici Plötzensee společně s dalšími brněnskými odbojovými spolupracovníky učitelem a sokolem Jaroslavem Skryjou, profesorem Janem Uhrem a ředitelem brněnského rozhlasu Antonínem Slavíkem.
Josef Jaroš se v roce 1911 oženil s Emilií Seifertovou. Jeho dcera Helena Jarošová byla rovněž zapojena do odbojové činnosti Obrany národa, odhalena ale nebyla a válku přežila.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.