rakouský arcivévoda a uherský palatin From Wikipedia, the free encyclopedia
Josef Antonín Jan Baptista Habsbursko-Lotrinský (9. března 1776 Florencie – 13. ledna 1847 Budapešť tehdy Budín) byl rakouský arcivévoda a uherský palatin. Jeho rodiči byli rakouský císař a český král a uherský král Leopold II. a Marie Ludovika Španělská.
Josef Habsbursko-Lotrinský | |
---|---|
Uherský palatin | |
Josef Habsbursko-Lotrinský | |
Doba vlády | 1796 – 1847 |
Narození | 9. března 1776 Florencie |
Úmrtí | 13. ledna 1847 (ve věku 70 let) Budapešť, tehdy Budín |
Pohřben | Hrobka palatinů v Budapešti |
Předchůdce | Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský |
Nástupce | Štěpán Habsbursko-Lotrinský |
Manželky | I. Alexandra Ruská II. Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu III. Marie Dorotea Württemberská |
Potomci | Alexandrine Hermína Habsbursko-Lotrinská Štěpán František Viktor Františka Marie Alžběta Alexandr Alžběta Františka Marie Josef Karel Ludvík Marie Jindřiška |
Dynastie | Habsbursko-Lotrinská |
Otec | Leopold II. |
Matka | Marie Ludovika Španělská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se jako deváté dítě toskánskému velkovévodovi Leopoldovi a Marii Ludovice Španělské. Mládí prožil ve Florencii. Učil se jazyky a domluvil se německy, italsky, latinsky a francouzsky. Jeho učiteli byli hrabě Fridrich Manfredini a F. A. Zeiller, který ho učil právnímu oboru.[1] Roku 1790, po zvolení Josefova otce císařem, přesídlila rodina do Vídně.
V roce 1795 se stal, po smrti svého staršího bratra Alexandra, uherským místodržitelem a o rok později byl uherským sněmem zvolen za palatina. Tuto funkci zastával půl století až do své smrti. Zasloužil se o hospodářský a kulturní rozvoj země. V napoleonských válkách se třikrát stal vrchním velitelem ozbrojeného odporu tamní šlechty. Roku 1840 přispěl k propuštění opozičních vůdců Miklóse Wesselényiho a Lájose Kossutha.[1]
V roce 1802 podpořil vznik uherského národního muzea. Byl pro založení školy pro důstojníky, nazvané Ludoviceum, která byla uvedena do provozu v roce 1835. Na výstavbu Uherské akademie věd věnoval 10 000 zlatých.[1] Za jeho vlády byla roku 1827 v Uhrách vybudovaná první železnice a roku 1830 založena Uherská komerční banka. V roce 1844 založil v tehdejší Pešti technickou univerzitu. Na svých alcsutských statcích měl velmi dobře fungující hospodářství.
Na budínském hradě nechal postavit hrobku, do které byli do roku 1944 pohřbíváni členové Josefské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.[2] V roce 1869 byl v Budapešti odhalen na jeho počest pomník v nadživotní velikosti, který je umístěn na tamním, po něm pojmenovaném náměstí.
Zemřel v lednu roku 1847 v Budíně a pohřben byl v Budapešti.
1.manželka (1799) Alexandra Pavlovna (1783–1801)
2.manželka (1815) Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu (1797–1817)
3.manželka (1819) Marie Dorotea Württemberská (1797–1855)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.