český advokát From Wikipedia, the free encyclopedia
Josef Fanderlík, též Josef Fanderlik (4. března 1839 Olomouc[1] – 8. května 1895 Uherské Hradiště[2]), byl český politik, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, jedna z hlavních postav staročeské Moravské národní strany.
JUDr. Josef Fanderlík | |
---|---|
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1871 – 1895 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873 – 1895 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Hohenwartův klub Český klub (Moravská nár. str. – staročeši) |
Narození | 4. března 1839 Olomouc, Morava Rakouské císařství |
Úmrtí | 8. května 1895 (ve věku 56 let) Uherské Hradiště Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Profese | advokát a politik |
Commons | Josef Fanderlík |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel z rodiny holandského původu (Van der Lyik). Otec byl vrchnostenský úředník arcibiskupské kapituly. Matka Rosalie pocházela z původně italské rodiny Pogliesů z Uherského Hradiště a byla spřízněna s předsedou moravských staročechů Aloisem Pražákem. Vychodil obecnou školu v Petřvaldě, navštěvoval gymnázia v Brně a Olomouci. V letech 1856–1860 studoval na Vídeňské univerzitě, kde promoval v červenci 1864.[3] Podle jiného pramene ale již roku 1860 získal titul doktora práv. Působil pak v advokátní kanceláři svého strýce Aloise Pražáka v Brně. Od roku 1868 měl vlastní advokátní praxi, zprvu ve Velkém Meziříčí, od roku 1869 v Prostějově, od roku 1873 v Olomouci a roku 1879 přešel do Uherského Hradiště, kde převzal praxi po Františku Aloisi Šromovi.[3][4]
Podílel se na založení sokolské organizace v Prostějově, v které v letech 1864–1865 zastával funkci místostarosty a od roku 1868 starosty místní sokolské jednoty. Působil i jako předseda Měšťanské besedy a Rolnické záložny v Uherském Hradišti.[3]
V letech 1871–1895 byl poslancem Moravského zemského sněmu[5], od roku 1884[4] až do své smrti i jako člen Moravského zemského výboru.[3]
Ve volbách roku 1873 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Nové Město, Bystřice atd. Poslanecký slib složil 21. ledna 1874 v rámci průlomového vstupu moravských staročechů na Říšskou radu (česká reprezentace z Čech se nadále odmítala zasedání parlamentu účastnit v rámci státoprávních snah). Mandát obhájil za stejný okrsek i ve volbách roku 1879. Zastával funkci pořadatele. Opětovně se poslancem Říšské rady stal ve svém tradičním obvodu ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1895. Pak ho na poslaneckém křesle vystřídal Adolf Stránský.[6]
Po volbách roku 1873, když moravští národní poslanci, na rozdíl od kolegů z Čech, vstoupili do Říšské rady, přistoupil ke konzervativnímu Hohenwartově klubu, který reprezentoval konzervativní německorakouské a federalistické opoziční síly. Od roku 1879 již na Říšské radě působila celá česká politická reprezentace, která ukončila politiku pasivní rezistence. Jako zkušený parlamentní politik ovšem novým českým kolegům v poslaneckých lavicích dal realistickou radu, po zkušenostech s vídeňskou parlamentní politikou: „na Říšské radě jest nejlepším programem žádný program.“[7] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[8] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[9] Působil jako předák moravských staročechů.[4] Zasedal ve vedení staročeské strany.[3]
Zemřel roku 1895 v Uherském Hradišti a byl pochován na zdejším mařatickém hřbitově.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.