královna Švédska a Norska From Wikipedia, the free encyclopedia
Joséphine de Beauharnais mladší nebo také královna Josefína (14. března 1807, Milán – 7. června 1876 Stockholm) byla královna Švédska a Norska (1844–1859), vnučka francouzské císařovny Joséphine de Beauharnais.
| Josefína | |
|---|---|
| Švédská a norská královna | |
 Josefína de Beauhernais | |
| Úplné jméno | Joséphine Maximilienne Eugénie Napoléonne de Beauharnais |
| Tituly | Její Veličenstvo královna švédská a norská Její královská Výsost korunní princezna švédská a norská Její Jasnost vévodkyně leuchtenberská |
| Narození | 14. března 1807 Milán |
| Úmrtí | 7. června 1876 Stockholm |
| Pohřbena | Chrám Riddarholmskyrkan |
| Manžel | Oskar I. |
| Potomci | Karel XV. František Gustav Oskar II. Evženie August |
| Rod | Beauhernais |
| Otec | Evžen de Beauharnais |
| Matka | Augusta Bavorská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byla nejstarší dcerou francouzského napoleonského generála Evžena de Beauharnais, vicekrále Itálie, vévody z Leuchtenbergu a Augusty Bavorské, dcery krále bavorského Maxmiliana I.
Manželka korunního prince a pozdějšího švédského a norského krále Oskara I.
Josephine se narodila v Miláně jako dcera italského místokrále, adoptivního syna císaře Napoleona I. Eugéne de Beauharnais a princezny Augusty Bavorské. Obdržela titul princezny z Bologne a od 1813 vévodkyně z Galliery. Roku 1814 se rodina musela přestěhovat do Mnichova, kde bavorský král Maxmilián I. udělil Eugénovi titul vévody z Leuchtenburgu 1817 se Eugén stal knížetem z Eichstättu. Josephine se dostalo dobrého vzdělání – studovala aritmetiku, historii, geografii a astronomii. Zároveň se učila německy, italsky a anglicky. Základům filozofie ji vyučoval slavný filozof Schelling. Vyrůstala v Itálii a v Bavorsku, ale její rodnou řečí a řečí, ve které se mluvilo v rodině, byla francouzština. 24. března 1821 byla biřmována v katolické církvi.
Švédský král Karl Johan XIV., bývalý francouzský napoleonský maršál Bernadotte roku 1821 rozhodl, že se jeho syn, korunní princ Oskar ožení. Chtěl pro něj manželku ze starého knížecího nebo královského evropského rodu. Měl vyhlédnuté princezny dánské nebo princeznu holandskou, ale zasáhla Oskarova matka Désirée. Ač královna, nežila ve Švédsku a znala rodinu Josephine. Prosadila, aby se Oscarovou ženou stala právě Josephine von Leuchtenburg. 23. srpna 1822 se Oskar v Eichstattu potkal se svou 15letou nevěstou. Oskarovi se dívka líbila, náklonnost byla oboustranná. Vrátil se do Švédska a oznámil otci, že Josephine se stane jeho ženou. Začala jednání o svatbě. Jediným problémem bylo, že Josephine byla katolička a Oskar protestant. 23. května 1823 proběhla svatba v zastoupení (Oskara zastoupil bratrance Josephine Karel Bavorský). Poté se Josephine spolu s dvorními dámami hraběnkou Tascher de la Pagerie, baronkou Wurms a přítelkyní z dětství Bertou Zück chystala k cestě do Švédska. V Lübecku společně s královnou Desiderií, která nebyla ve Švédsku 12 let, nastoupila na loď. Ve Vaxholmu je čekal korunní princ Oskar a 13. června 1824 všichni vjeli do Stockholmu. V paláci Haga navštívila princeznu Sofii Albertinu, sestru bývalého krále Karla XIII. 19. června 1824 proběhla v katolické katedrále Storkyrkan slavnostní mše, následoval večer v Královském divadle, kde na počest princezny dávali Mozartovu operu Titus a jiné skladby.
Roku 1844, po smrti krále Karla XIV. Johana nastoupil na trůn Oskar I.. Josephine byla korunována královnou švédskou a norskou. Svému muži byla oporou a občas zasahovala i do politiky, například ve válce se Šlesvickem-Holštýnskem, kde se Švédsko postavilo na stranu Dánska proti Šlesvicku-Holštýnsku, Prusku a Rakousku. 8. července 1857 Oskar I. umírá a na trůn nastupuje jeho syn Karel Ludvík Evžen jako král švédský a norský Karel XV.
Na doporučení lékařů začala Josephine navštěvovat lázně. Poprvé byla v Bad Kissingen r. 1844. V Mnichově navštívila svou rodinu, ale urychleně se vrátila do Kristianie, kde její syn Gustav onemocněl tyfem. Z několik dní po příjezdu matky Gustav umírá. 1872 odjíždí do Portugalska navštívit svou sestru Amélii, manželku brazilského krále Pedra I.. Přijímá pozvání španělského krále Amadea I. a navštěvuje ho v El Escorialu. Odpočívá na Madeiře u své neteře Marie Amálie. Navštíví Lurdy a jede k rodině do Mnichova. Dostává telegram, že 18. září 1872 zemřel král Karel XV. Josephine tak přichází o druhého syna.
1875 přijíždí do Říma, kde ji hostí italský král Viktor Emanuel II. Soukromou audienci jí poskytne papež Pius IX., se kterým je od r.1850 v písemném kontaktu. Pak navštíví Miláno a Bolognu, kde jí kdysi Napoleon udělil titul princezny z Bologni. V Bavorsku u jezera Tegernsee pobývá u svého bratrance Karla Bavorského. V Salcburku se setkává s francouzskou ex-císařovnou Evženií, manželkou Napoleona III.
Rok 1876 už se Josephine necítí dobře a připravuje se na odchod ze života. Nechá sepsat závěť, kde po sobě zanechává jako dědictví 9,5 milionu švédských korun. 7. června v půl čtvrté ráno bývalá královna švédská a norská Josefina umírá. Je pohřbena v nové královské „bernadottské“ hrobce v chrámu Riddarholmskyrkan ve Stockholmu.
Galerie Joséphine de Beauharnaisová mladší na Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Joséphine de Beauharnaisová mladší na Wikimedia Commons | Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Désirée Clary |
1844–1859 Joséphine de Beauharnais mladší |
Nástupce: Luisa Nizozemská |
| Norská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Désirée Clary |
1844–1859 Joséphine de Beauharnais mladší |
Nástupce: Luisa Nizozemská |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
