Johann Georg Kühner

Johann Georg Kühner, česky Jan Jiří Kühner (pokřtěn 25. března 1727 Dolní Jiřetín^[1][2] – 1789 Praha) byl pražský zvonař, významný představitel pozdně barokního zvonařství 18. století.^[3]

Johann Georg Kühner
Jiná jména	Jan Jiří Kühner
Narození	1727
Úmrtí	1789 (ve věku 61–62 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolání	zvonař
Aktivní roky	1750–1770
Období	pozdní baroko
Děti	Johann Wenzel Kühner
Příbuzní	Karel Bellmann Karel Ferdinand Bellmann Anna Bellmannová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Dochovaný Kühnerův zvon Václav v kostele svatého Václava a Blažeje v Děčíně.

Narodil se v Dolním Jiřetíně, byl synem Johanna Wentzela Kühnera a jeho manželky Marie Elisabethy. Jako zvonař působil v Praze na Malé Straně, kde odlil mnoho zvonů pro městské i venkovské chrámy a kostely.^[4] Ve zvonařském řemesle dále pokračoval jeho syn Johann Wenzel Kühner. Po jeho smrti převzala zvonařskou dílnu jeho žena Anna Kühnerová, dále pak její zeť zvonař Karel Bellmann z Königsbergu, který se do rodiny přiženil v roce 1810.^[5] Až do roku 1816, kdy vdova Anna Kühnerová zemřela, odléval Bellmann zvony se signaturou Kühner.

Dílo

Většina původních zvonů se nedochovala. Barokní zvony byly ve větší míře v době válek rekvírovány jako, podle tehdejších měřítek, „méně vzácné“.^[6]

Barokní zvonařské umění se vyznačovalo bohatým zdobením. Kühner užíval na svých zvonech bohaté florální motivy, maskarony, postavy andělů a rokajové ornamenty, nápisy české, latinské i německé.

Dochované zvony

• 1770 umíráček s reliéfem ukřižovaného Ježíše Krista v kostele sv. Petra a Pavla v Mimoni^[7]
• 1744 zvon opatřený reliéfem sv. Víta, přezdívaný Zvon Václav v kostele svatého Václava a Blažeje v Děčíně
• 1744 zvon zasvěcený sv. Janu a Pavlovi, přezdívaný Blažej v kostele svatého Václava a Blažeje v Děčíně