Jindřich Václav Richter (1653[1] Prostějov – 3. listopadu 1696 povodí Amazonky) byl český jezuita a misionář z České provincie.
| Jindřich Václav Richter, SJ | |
|---|---|
| Narození | 7. září 1653 Prostějov, Markrabství moravské |
| Úmrtí | 3. listopadu 1696 (ve věku 43 let) povodí Amazonky |
| Národnost | česká |
| Povolání |  Římskokatolický duchovní |
| Znám jako |  Člen řádu Tovaryšstva Ježíšova - Jezuité |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vystudoval teologii na jezuitské klementinské koleji v Praze. Proti vůli rodičů vstoupil do jezuitského řádu a podle příkladu sv. Františka Xaverského si jako životní cíl zvolil službu v mimokřesťanských částech světa. V roce 1683 byl vybrán do zámořských misií. Působil v Jižní Americe v povodí Amazonky společně s dalším jezuitou z České provincie, trutnovským rodákem Samuelem Fritzem. Fritz se proslavil jako tvůrce první podrobné mapy tohoto jihoamerického veletoku. Richter působil mezi domorodci kmenů Cunivů, Pirů, Jívary, Mananahuy.[2] Zakládal redukce, kde se snažil indiány vést k usedlému životu, křesťanství, řemeslům, snažil se je europeizovat. Tyto jezuitské redukce pak dosáhly svého vrcholu na území dnešní Paraguaye, kde se staly jakýmisi vzorovými křesťanskými kolektivními obcemi.
Misie nebyly prosty i násilného šíření křesťanství, a proto bylo typické, že se periodicky opakovala povstání proti moci kolonizátorů, což se týkalo především oblastí pod španělskou nadvládou. Při jednom z nich v roce 1696 Richter zahynul, když byl zavražděn náčelníkem kmene Cunivů Jindřichem Mamelukem, kterého sám křtil a dal mu své jméno.
Richter pilně korespondoval se svými řádovými bratry v Praze i se svou rodinou. Na základě těchto dopisů lze rekonstruovat řadu okolností ze života indiánů i jeho života v zámoří. Oficiální hagiografii mučedníka Jindřicha Václava Richtra pak zpracoval jezuita a rektor klementinské koleje Emmanuel de Boye.[3]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
