český překladatel, spisovatel a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Jindřich Houra, plným jménem Jindřich Vladimír Houra, v matrice zapsán jako Henricus Geronimus Haura[1] (30. září 1838 Červená Řečice[1][pozn 2] – 14. ledna 1917 Jindřichův Hradec[2][pozn 3]),[3][4] byl rakouský a český politik, v 2. polovině 19. století a počátkem 20. století poslanec Českého zemského sněmu.
Jindřich Houra | |
---|---|
Jindřich Vladimír Houra | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1873 – 1875[pozn 1] | |
Ve funkci: 1901 – 1908 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Národní strana mladočeši |
Narození | 30. září 1839 Červená Řečice Rakouské císařství |
Úmrtí | 14. ledna 1917 (ve věku 77 let) Jindřichův Hradec Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | kolorektální karcinom |
Commons | Jindřich Houra |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Působil jako spisovatel a překladatel her z francouzštiny a polštiny. Publikoval články v historických časopisech.[4] Profesně byl aktivní v Jindřichově Hradci a Pelhřimově.[3]
V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v říjnu 1873 byl zvolen za Národní stranu (staročeská) na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Jindřichův Hradec – Bystřice).[5] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu a následně manifestačně zvolen v doplňovacích volbách roku 1874.[6] V doplňovacích volbách roku 1875 byl ovšem v tomto obvodu do sněmu zvolen Ignác Moravec.[7] Do sněmu se vrátil až po značné prodlevě, po zemských volbách v roce 1901, opět za městskou kurii, obvod Jindřichův Hradec. Nyní se uvádí jako mladočech.[8] V roce 1903 se na sněmu zasazoval ve školní komisi o zrušení celibátu učitelek.[9]
Zemřel na rakovinu tlustého střeva. 14. ledna 1917 v Jindřichově Hradci č. 6. Uvádí se tehdy jako ředitel městské kanceláře v Jindřichově Hradci ve výslužbě. 17. ledna byl pohřben v krematoriu v Žitavě, přičemž k převozu těla vydalo souhlas okresní hejtmanství. Zesnulý odmítl církevní zaopatření pohřbu.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.