francouzský politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Jindřich Evžen Francouzský (Jindřich Evžen Filip Ludvík; 16. ledna 1822, Paříž – 7. května 1897, Zucco) byl vůdce orléanistů, politické frakce ve Francii 19. století, spojené s konstituční monarchií. Užíval titul vévoda z Aumale.
Jindřich Evžen Francouzský | |
---|---|
vévoda z Aumale | |
Princ Jindřich, vévoda z Aumale, Franz Xaver Winterhalter, 1843 | |
Úplné jméno | Jindřich Evžen Filip Ludvík |
Narození | 16. ledna 1822 Palais Royal, Paříž |
Úmrtí | 7. května 1897 (ve věku 75 let) Zucco, Sicílie |
Pohřben | Královská kaple, Dreux, Francie |
Manželka | Marie Karolína Salernská |
Potomci | Ludvík Orleánský František Orleánský |
Rod | Bourbon-Orléans |
Otec | Ludvík Filip |
Matka | Marie Amálie Neapolsko-Sicilská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich se narodil v Palais Royal v Paříži jako pátý syn krále Ludvíka Filipa a jeho manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Rodiče jej vychovávali velmi jednoduše, vzdělával se na koleji Jindřicha IV.
V osmi letech zdědil bohatství ve výši 66 milionů livrů, statky a jmění svého kmotra Ludvíka Jindřicha, posledního prince z Condé. Také zdědil známý zámek Chantilly a panství Saint-Leu, Taverny, Enghien, Montmorency a Mortefontaine. Také získal zámek Écouen. V sedmnácti letech vstoupil do armády s hodností kapitána pěchoty.
25. listopadu 1844 se dvaadvacetiletý Jindřich v Neapoli oženil se svou stejně starou sestřenicí, princeznou Marií Karolínou Neapolsko-Sicilskou, dcerou prince Leopolda ze Salerna a arcivévodkyně Marie Klementiny Habsbursko-Lotrinské. Pár měl osm dětí, z nichž se však pouze dva synové dožili dospělosti, ale ani jeden neměl potomky:
Jindřich se vyznamenal při francouzské invazi do Alžírska, v roce 1847 se stal generálporučíkem a byl jmenován generálním guvernérem Alžírska; tuto pozici držel od 27. září 1847 do 24. února 1848.
V této funkci v prosinci 1847 obdržel kapitulaci emíra Abd al-Kádira. Po revoluci v únoru 1848 odešel do Anglie a věnoval se historickým a vojenským studiím. V roce 1861 reagoval na násilné útoky Napoleona III. na rod Orleáns Dopisem o historii Francie.
Po vypuknutí prusko-francouzské války se dobrovolně přihlásil do služby ve francouzské armádě, ale byl odmítnut. Jako zvolený zástupce departmentu Oise se vrátil do Francie a podařilo se mu získat křeslo po hraběti z Montalembertu ve francouzské akademii. V březnu 1872 obnovil své místo v armádě jako divizní generál a v roce 1873 předsedal válečnému soudu, který odsoudil maršála Bazaina k trestu smrti.
V té době byl Jindřich jmenován velitelem VII. armádního sboru v Besançonu, odešel z politického života a v roce 1879 se stal inspektorem armády. Zákon přijatý v roce 1883 zbavil všechny členy rodin, které vládly ve Francii, jejich vojenských hodností. V důsledku toho byl Jindřich zařazen na seznam nezaměstnaných.
Následně, v roce 1886, byl vyhlášen další zákon, který vyhnal z francouzského území hlavy bývalých vládnoucích rodin a stanovil, že od nynějška by měli být všichni členové těchto rodin diskvalifikováni za jakékoli veřejné postavení nebo funkci a volby do jakéhokoli veřejného orgánu. Jindřich energicky protestoval a byl vyhoštěn.
Jindřich byl významný sběratel starých knih a rukopisů a vlastnil středověké Přebohaté hodinky vévody z Berry.
Po požáru v Bazar de la Charité chtěl Jindřich poslat kondolence rodinám obětí, po napsání 20 dopisů však utrpěl zástavu srdce a zemřel. Ve své vůli z 3. června 1884 odkázal již bezdětný vévoda bez vnoučat své statky v Chantilly francouzskému institutu, včetně zámku Chantilly. Tato velkorysost vedla k tomu, že vláda stáhla svůj dekret o vyhnanství a vévoda se vrátil v roce 1889 do Francie.
Jindřich Orleánský, vévoda z Aumale, zemřel 7. května 1897 ve věku 75 let v Lo Zucco na Sicílii a byl pohřben v orleánské kapli v Dreux.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri d'Orléans, Duke of Aumale na anglické Wikipedii.
21. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Charles Forbes René de Montalembert |
1871–1897 Jindřich Evžen Francouzský |
Nástupce: Eugène Guillaume |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.