Jiří Hartman (24. října 1917 Žižkov – 27. března 2006 Porchester[1]) byl velitel 310. československé stíhací perutě RAF.[2]
| Genmjr. Jiří Hartman, DFC | |
|---|---|
| Narození | 24. října 1917 Žižkov  |
| Úmrtí | 27. března 2006 (ve věku 88 let) Porchester  |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | voják a pilot |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mládí
Ve dvacátých letech se přestěhoval do Plzně, kde jeho otec dostal práci ve Škodových závodech. Studoval na Masarykově[1] reálném gymnáziu a začal navštěvovat místní aeroklub, kde absolvoval pilotní kurs.[2][3] Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Před okupací končil v hodnosti poručíka letectva.[4]
2. světová válka
V roce 1939 se mu podařilo dostat do Velké Británie, putoval přes Polsko a Francii. Zde se přihlásil do Britského královského letectva. Nejprve byl přidělen k 310. peruti, zde však nevykonal žádný bojový let.[4] Sloužil poté u 312. perutě RAF, krátce u 607.,[4] u 111. perutě a nakonec se vrátil k 310. československé stíhací peruti RAF. Následně velel letce A 310. perutě, od září 1944[4] se stal velitelem celé 310. perutě.[2][5] Během války podnikl celkem 168 akcí nad nepřátelskými územími a nalétal 560 operačních hodin.[4]
Život po roce 1945
Krátce po válce mu bylo uděleno čestné členství Západočeského aeroklubu. V roce 1945 měl hodnost štábního kapitána, létal v československém letectvu.[6] Dne 27. října 1945 byl členem skupiny letců, které prezident Beneš přijal na Hradě.[4] Po únorových událostech roku 1948 uprchl přes Šumavu do Německa a dostal se opět do Velké Británie a vstoupil znovu do RAF. Létal u 247. perutě,[4] 228. perutě[3] a končil jako pilot vrtulníku záchranné služby u 275. perutě. Byl jedním ze zakladatelů vrtulníkového a záchranného létání v RAF.[7] V Británii se dvakrát oženil.[8] V civilu se věnoval obchodní činnosti.[3]
Život po roce 1989
Po roce 1989 byl plně rehabilitován a povýšen na plukovníka. Příležitostně se vracel do Česka.[8]
V březnu 1992 byl povýšen na generálmajora.[4]
Jiří Hartman byl spolu s dalšími válečnými veterány (František Fajtl, František Peřina, Lubomír Úlehla, Milan Malý) přítomen 28. května 2004 na slavnostním odhalení bust československých prezidentů Masaryka a Beneše na nádvoří Hotelu Růže v Českém Krumlově. Busty zde nechal umístit válečný veterán a filantrop Jan Horal.[9] Byl také příležitostným účastníkem na každoročních setkáních studentů a pracovníků ČVUT s letci RAF organizovaných po listopadu 1989 Masarykovou akademií práce, strojní společností na ČVUT v Praze a Evropským hnutím v ČR ve velké posluchárně 256 v Praze Dejvicích. Dožil ve Velké Británii, kde je také pohřben.[2]
Napsal autobiografickou knihu Letec (vyd. 1995, Cheb, nakladatelství Svět křídel, ISBN 80-85280-31-0).[7]
Velitelstvím 1. leteckého pluku byl vybrán[3] pro účinkování ve filmu Neporažená armáda (1938), který měl sloužit k upevnění morálky v nadcházejících válečných časech. Měl zde roli budoucího poručíka letectva.[1][10]
Je nositelem řady vysokých československých a britských vyznamenání.[1][2][10]
V roce 1995 se stal čestným občanem obce Stachy.[11]
Při příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky představil fotograf Jadran Šetlík soubor portrétů nazvaný Galerie osobností R.A.F. Jiří Hartman byl jednou z fotografovaných osobností.[12]
Pamětní deska a pomník
Na budově Masarykova gymnázia v Plzni má pamětní desku, odhalení proběhlo 24. října 2007.[10][13]
V obci Zichovec má na návsi pomník. Pomník byl odhalen 29. října 2017.[14]
Vyznamenání
Medaile Za hrdinství (1996)[15]
Československý válečný kříž 1939 (šestinásobný nositel, poprvé 18. července 1942 od prezidenta E. Beneše)[4]
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (trojnásobný nositel, poprvé 18. července 1942 od prezidenta E. Beneše)[4]
Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Záslužný letecký kříž (DFC, 11. června 1945)[4]
Hvězda 1939–1945
Evropská hvězda leteckých osádek
Hvězda za Francii a Německo
Britská medaile Za obranu
Válečná medaile 1939–1945
_BAR.svg){kind=small}
_Bar.png){kind=small}
_BAR.svg){kind=small}
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
