Jiří Hartman

Narozen 24.10.1917 v Praze, zemřel 27. 3. 2006 ve Velké Británii. Stíhací letec, účastník zahraničního odboje, autor filmů o historii vojenského letectví. From Wikipedia, the free encyclopedia

Jiří Hartman (24. října 1917 Žižkov – 27. března 2006 Porchester[1]) byl velitel 310. československé stíhací perutě RAF.[2]

Stručná fakta Genmjr.DFC, Narození ...
Genmjr. Jiří Hartman, DFC
Narození24. října 1917
Žižkov
Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. března 2006 (ve věku 88 let)
Porchester
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánívoják a pilot
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zavřít

Život

Mládí

Ve dvacátých letech se přestěhoval do Plzně, kde jeho otec dostal práci ve Škodových závodech. Studoval na Masarykově[1] reálném gymnáziu a začal navštěvovat místní aeroklub, kde absolvoval pilotní kurs.[2][3] Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Před okupací končil v hodnosti poručíka letectva.[4]

2. světová válka

V roce 1939 se mu podařilo dostat do Velké Británie, putoval přes Polsko a Francii. Zde se přihlásil do Britského královského letectva.[5] Nejprve byl přidělen k 310. peruti, zde však nevykonal žádný bojový let.[4] Sloužil poté u 312. perutě RAF, krátce u 607.,[4] u 111. perutě a nakonec se vrátil k 310. československé stíhací peruti RAF. Následně velel letce A 310. perutě, od září 1944[4] se stal velitelem celé 310. perutě.[2][6] Během války podnikl celkem 168 akcí nad nepřátelskými územími a nalétal 560 operačních hodin.[4]

Život po roce 1945

Krátce po válce mu bylo uděleno čestné členství Západočeského aeroklubu. V roce 1945 měl hodnost štábního kapitána, létal v československém letectvu.[7] Dne 27. října 1945 byl členem skupiny letců, které prezident Beneš přijal na Hradě.[4] Po únorových událostech roku 1948 uprchl přes Šumavu do Německa a dostal se opět do Velké Británie a vstoupil znovu do RAF. Létal u 247. perutě,[4] 228. perutě[3] a končil jako pilot vrtulníku záchranné služby u 275. perutě. Byl jedním ze zakladatelů vrtulníkového a záchranného létání v RAF.[8] V Británii se dvakrát oženil.[9] V civilu se věnoval obchodní činnosti.[3]

Život po roce 1989

Po roce 1989 byl plně rehabilitován a povýšen na plukovníka. Příležitostně se vracel do Česka.[9]

V březnu 1992 byl povýšen na generálmajora.[4]

Jiří Hartman byl spolu s dalšími válečnými veterány (František Fajtl, František Peřina, Lubomír Úlehla, Milan Malý) přítomen 28. května 2004 na slavnostním odhalení bust československých prezidentů Masaryka a Beneše na nádvoří Hotelu Růže v Českém Krumlově. Busty zde nechal umístit válečný veterán a filantrop Jan Horal.[10] Byl také příležitostným účastníkem na každoročních setkáních studentů a pracovníků ČVUT s letci RAF organizovaných po listopadu 1989 Masarykovou akademií práce, strojní společností na ČVUT v Praze a Evropským hnutím v ČR ve velké posluchárně 256 v Praze Dejvicích. Dožil ve Velké Británii, kde je také pohřben.[2]

Autor knihy

Napsal autobiografickou knihu Letec (vyd. 1995, Cheb, nakladatelství Svět křídel, ISBN 80-85280-31-0).[8]

Jiří Hartman ve filmu

Velitelstvím 1. leteckého pluku byl vybrán[3] pro účinkování ve filmu Neporažená armáda (1938), který měl sloužit k upevnění morálky v nadcházejících válečných časech. Měl zde roli budoucího poručíka letectva.[1][11]

Ocenění

Je nositelem řady vysokých československých a britských vyznamenání.[1][2][11]

V roce 1995 se stal čestným občanem obce Stachy.[12]

Při příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky představil fotograf Jadran Šetlík soubor portrétů nazvaný Galerie osobností R.A.F. Jiří Hartman byl jednou z fotografovaných osobností.[13]

Pamětní deska a pomník

Na budově Masarykova gymnázia v Plzni má pamětní desku, odhalení proběhlo 24. října 2007.[11][14]

V obci Zichovec má na návsi pomník. Pomník byl odhalen 29. října 2017.[15]

Vyznamenání

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.