Jaroslava Pokorná Jermanová
česká politička From Wikipedia, the free encyclopedia
Jaroslava Pokorná Jermanová (* 17. srpna 1970 Karlovy Vary) je česká politička, od července 2024 poslankyně Evropského parlamentu, v letech 2013 až 2017 poslankyně a 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2016 až 2020 hejtmanka Středočeského kraje, předtím v letech 2004 až 2008 a opět od roku 2016 krajská zastupitelka, bývalá starostka a zastupitelka obce Krhanice, od roku 2014 zastupitelka města Benešov, v letech 2015 až 2022 místopředsedkyně hnutí ANO 2011. Poslankyní Poslanecké sněmovny PČR byla poté opět v letech 2021 až 2024.
| Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová | |
|---|---|
.jpg) Jaroslava Pokorná Jermanová (2018) | |
| Místopředsedkyně hnutí ANO 2011 | |
| Ve funkci: 28. února 2015 – 12. února 2022 | |
| Poslankyně Evropského parlamentu | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 16. července 2024 | |
| 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR | |
| Ve funkci: 27. listopadu 2013 – 3. ledna 2017 | |
| Předchůdce | Lubomír Zaorálek |
| Nástupce | Radek Vondráček |
| Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR | |
| Ve funkci: 26. října 2013 – 3. ledna 2017 | |
| Ve funkci: 21. října 2017 – 24. listopadu 2017 | |
| Ve funkci: 9. října 2021 – 28. června 2024 | |
| 6. hejtmanka Středočeského kraje | |
| Ve funkci: 18. listopadu 2016 – 16. listopadu 2020 | |
| Předchůdce | Miloš Petera |
| Nástupce | Petra Pecková |
| Zastupitelka Středočeského kraje | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 8. října 2016 | |
| Ve funkci: 6. listopadu 2004 – 18. října 2008 | |
| Starostka obce Krhanice | |
| Ve funkci: 2002 – 2006 | |
| Nástupce | Aleš Papoušek |
| Zastupitelka obce Krhanice | |
| Ve funkci: 14. listopadu 1998 – 21. října 2006 | |
| Zastupitelka města Benešov (v letech 2016–2018 také radní města) | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 11. října 2014 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ODS (2004–2011) ANO 2011 (od 2012) |
| Nestranička | |
| v zastupitelstvu | nezávislá (1998–2004) |
| Rodné jméno | Jaroslava Jermanová |
| Narození | 17. srpna 1970 (54 let) Karlovy Vary Československo |
| Choť | Jakub Pokorný |
| Děti | Michael Jerman Ema Pokorná |
| Sídlo | Benešov Krhanice |
| Alma mater | Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity První české gymnázium v Karlových Varech |
| Profese | politička a manažerka |
| Commons | Jaroslava Pokorná Jermanová |
| Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Po absolvování gymnázia v Karlových Varech (1984 až 1988) vystudovala v letech 1988 až 1993 obor provoz a ekonomika na Provozně ekonomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze (získala titul Ing.). Následně pracovala jako samostatná referentka ve firmě Helmut Neumann International, jako personalistka ve společnosti A.S.A. či jako asistentka ředitele v podniku Milford Praha s.r.o.
V letech 2007 až 2008 působila jako samostatná referentka v oddělení lidských zdrojů v rámci Regionálního operačního programu Střední Čechy. Od roku 2009 se živí jako manažerka maloobchodní sítě prodejen s nábytkem AKSAMITE nábytek s.r.o.
Angažovala se ve Svazu měst a obcí České republiky a byla rovněž místopředsedkyní Mikroregionu Týnecko (obojí v letech 2002 až 2006).[1]
Z prvního manželství má syna Michala.[2] Na zámku Konopiště se 18. června 2016 podruhé vdala za o patnáct let mladšího kadeřníka Jakuba Pokorného.[3] Do manželství se v březnu 2019 narodila dcera Ema.[4]
Politické působení
Do politiky vstoupila, když byla v komunálních volbách v roce 1998 zvolena jako nezávislá kandidátka do Zastupitelstva obce Krhanice v okrese Benešov.[5] Mandát zastupitelky obce obhájila opět jako nezávislá kandidátka v komunálních volbách v roce 2002.[6] Navíc byla pro volebním období 2002 až 2006 zvolena i starostkou obce Krhanice. V roce 2004 vstoupila do ODS (čtyři roky předsedala místnímu sdružení ODS v Krhanicích). A právě za ODS kandidovala v komunálních volbách v roce 2006, ale tentokrát už neuspěla.[7]
Do vyšší politiky vstoupila, když byla v krajských volbách v roce 2004 zvolena za ODS zastupitelkou Středočeského kraje.[8] Působila rovněž jako místopředsedkyně krajského Finančního výboru. V krajských volbách v roce 2008 opět kandidovala, ale mandát se jí obhájit nepodařilo.[9]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 kandidovala za ODS ve Středočeském kraji, ale neuspěla.[10] V roce 2011 ukončila své členství v ODS a o rok později vstoupila do hnutí ANO 2011, kde se v roce 2013 stala předsedkyní Krajské organizace pro Středočeský kraj. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 pak kandidovala za hnutí ANO 2011 jako lídryně ve Středočeském kraji a byla zvolena.[11] Dne 27. listopadu 2013 byla zvolena místopředsedkyní Poslanecké sněmovny, když získala v tajné volbě 151 hlasů.[12] Na základě rozhodnutí předsedy Sněmovny Jana Hamáčka se stala 1. místopředsedkyní dolní komory.[13]
V komunálních volbách v roce 2014 byla zvolena za hnutí ANO 2011 zastupitelkou města Benešov (uspěla díky preferenčním hlasům, když se posunula z 9. na 4. místo, hnutí získalo ve městě 5 mandátů).[14] V lednu 2016 se stala radní města.[15] Na III. sněmu hnutí ANO 2011 byla na konci února 2015 zvolena místopředsedkyní hnutí. Uspěla v prvním kole volby, získala 124 hlasů ze 188 možných (tj. 66 %).[16]
V krajských volbách v roce 2016 byla lídryní kandidátky hnutí ANO 2011 ve Středočeském kraji[17] a byla zvolena zastupitelkou.[18] Následně vítězné hnutí ANO 2011 uzavřelo koalici s druhým hnutím STAN, čtvrtou ODS a částí zastupitelů zvolených za TOP 09. Dne 18. listopadu 2016 byla na ustavujícím zasedání nového krajského zastupitelstva zvolena hejtmankou Středočeského kraje (obdržela 42 hlasů od 64 přítomných zastupitelů).[19] K 3. lednu 2017 se vzdala mandátu poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, a tím pádem i postu 1. místopředsedkyně dolní parlamentní komory.[20][21][22] Koalice hnutí ANO se Starosty a ODS se během volebního období rozpadla a vznikla nová koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM. Tato koalice vydržela až do konce volebního období.
Na IV. sněmu hnutí ANO 2011 v únoru 2017 obhájila post místopředsedkyně hnutí, obdržela 169 hlasů. Ještě předtím se neúspěšně pokusila získat funkci 1. místopředsedkyně (porazil ji však její kolega Jaroslav Faltýnek).[23] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 opět kandidovala za hnutí ANO 2011 ve Středočeském kraji. Získala 14 553 preferenčních hlasů, a opět se tak stala poslankyní.[24] Dne 24. listopadu 2017 se vzdala poslaneckého mandátu, nahradil ji Milan Pour.[25]
V komunálních volbách v roce 2018 obhájila za hnutí ANO 2011 post zastupitelky města Benešov.[26] V listopadu 2018 však opustila pozici radní města.[27] Na V. sněmu hnutí ANO 2011 v únoru 2019 obhájila post místopředsedkyně hnutí (hlas jí dalo 140 ze 237 delegátů).[28] Funkci zastávala do února 2022.
V krajských volbách v roce 2020 byla lídryní kandidátky hnutí ANO 2011 ve Středočeském kraji.[29] Už před volbami byla hnutí ANO v kraji předpovídána prohra, působení Pokorné Jermanové jako hejtmanky bylo totiž vnímáno značně kontroverzně. Mandát krajské zastupitelky se jí nakonec podařilo obhájit,[30] hnutí ANO však ve Středních Čechách skončilo až na třetím místě. Nestalo se součástí nové krajské koalice, a tak dne 16. listopadu 2020 ve funkci hejtmanky skončila. Nahradila ji Petra Pecková z hnutí STAN.[31]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidovala za hnutí ANO 2011 na 3. místě ve Středočeském kraji. Získala 5 168 preferenčních hlasů, a stala se tak poslankyní.[32]
V komunálních volbách v roce 2022 kandidovala do zastupitelstva Benešova jako lídryně kandidátky subjektu „SPOLEČNĚ PRO BENEŠOV – ANO 2011 a nezávislí kandidáti“. Mandát zastupitelky města se jí podařilo obhájit.[33]
V roce 2024 kandidovala ze sedmého místa kandidátní listiny hnutí ANO v červnových volbách do Evropského parlamentu.[34] Vlivem preferenčních hlasů (49 683 hlasů) se posunula na druhé místo kandidátky, a stala se tak poslankyní Evropského parlamentu.[35] Na konci června 2024 rezignovala na mandát poslankyně Poslanecké sněmovny PČR. Ve Sněmovně ji nahradil Miroslav Samaš.[36] V krajských volbách v roce 2024 obhájila mandát krajské zastupitelky.[37]
Kauzy v souvislosti s hejtmankou
Externí poradci
V roce 2017 internetový portál Seznam Zprávy zjistil, že krajský úřad, respektive kancelář hejtmanky, najímal několik desítek externistů, kterým platil řádově desetitisíce měsíčně za externí služby, jednalo se například o „sledování aktuálního dění a poskytování zpětné vazby“, „analýzu hudebních festivalů“, „přehled vánočních zvyků“ nebo „monitoring činnosti ostatních krajů“. Krajský úřad odmítl sdělit jména poradců a opodstatněnost takových analýz, pouze interním auditem konstatoval, že analýzy objednal v souladu se zákonem. O analýzách však nebyli jakkoli seznámeni vedoucí úseků s jejichž odpovědností práce souvisely.[38][39]
Služební auto pro manžela hejtmanky
Internetový portál Seznam Zprávy v roce 2018 zjistil, že hejtmanka jedno z aut (Škoda Superb), které jí kraj přidělil, zcela přenechala manželovi. Ten vůz využíval k soukromým záležitostem. Hejtmanka se omluvila a slíbila neopakování situace „odstavením“. Mezi hejtmany se jedná o ojedinělou věc. Naopak hejtmanka argumentuje, že ve firemní sféře je takové využití běžné. V roce 2020 Seznam Zprávy zjistily, že hejtmanka získala nové auto, které dle smluv může opět manžel využívat. Krajský úřad odmítal poskytnout další informace k užívaní vozů hejtmankou a informace vydal až poslední den lhůty vydané informačním příkazem ministerstva vnitra.[40][41]
Rozhodování o střetu zájmů Andreje Babiše
Podrobnější informace naleznete v článku Andrej Babiš#Střet zájmů a svěřenské fondy.
Transparency International podala v srpnu 2018 oznámení o podezření ze spáchání přestupku k Městskému úřadu v Černošicích. Domnívala se, že Andrej Babiš porušuje zákon tím, že nadále ovládá Agrofert, což mu zákon jako členovi vlády zakazuje. To na základě faktů, že na Slovensku je Andrej Babiš veden u koncernu Agrofert jako obmyšlený neboli „konečný užívaťel výhod“ a že na činnost svěřenského fondu dohlíží jeho manželka. Černošický městský úřad v lednu 2019 Babišovi uložil za přestupek proti zákonu o střetu zájmů pokutu 200 tisíc korun. Premiér Babiš se odvolal, krajský úřad pod vedením hejtmanky Jermanové po reorganizaci relevantních úseků v březnu rozhodnutí Černošic zrušil. Shledával v postupu černošických úředníků procesní i další nedostatky. Černošice v srpnu rozhodly podruhé stejně. Krajský úřad pak řízení pravomocně zastavil v září. Babiš rozhodnutí městského úřadu v Černošicích považoval za zpolitizované, o rozhodnutí krajského úřadu si to však nemyslel. Jermanová spojení s rozhodnutím úřadu odmítala. Evropská komise však střet zájmů potvrdila a odmítla nadále proplácet dotace pro Agrofert českému státu.[42][43][44]
Údržba silnic
V roce 2019 pořad Reportéři ČT zjistil, že Středočeská správa silnic pro údržbu silnic vypisuje zakázky bez výběrových řízení (tzn. s předem vybranou firmou) a s nejasnými zadáními. V prvním případě opravy silnice profesoři z ČVUT rozporovali tvrzení úřadů, že bylo opraveno 5 km komunikace, zatímco dle jejich názoru bylo opraveno pouze 4,2 km, dále pak kvalitu práce. V druhém případě šlo o ořez zeleně kolem komunikace, ve kterém dle názoru soudní znalkyně nebyla práce vůbec provedena. O rok později na úřadu zasahovala Národní centrála proti organizovanému zločinu v blíže nespecifikovaném zahájeném trestním řízení.[45]
Trestní oznámení na záchranářku a web Náš region
V roce 2020 podala trestní oznámení na zaměstnankyni krajské záchranné služby Veroniku Brožovou poukazující v otevřeném dopise na chybějící ochranné pomůcky, rovněž tak na web Náš region, který dopis otiskl. Policie trestní oznámení hejtmanky na počátku června 2020 odložila.[46]
Dne 17. března 2020 v době v Česku vrcholící pandemie nemocí covid-19 napsala záchranářka otevřený dopis adresovaný přímo hejtmance Jermanové, v němž žádala ujištění o brzkém poskytnutí ochranných prostředků. Text následně použil a uveřejnil internetový portál Náš region. O více než dva měsíce později Středočeský kraj i osobně hejtmanka Jermanová kontaktovaly policii a na portál bylo podáno trestní oznámení za „šíření poplašné zprávy“. Středočeský kraj tvrdí, že tvrzení pracovnice se nezakládá na pravdě a že ochranných prostředků byl zajištěn dostatečný počet, ačkoli předchozí den (16.3.) hejtmanka žádala veřejnost o ochranné prostředky sama prostřednictví sociální sítě Twitter. Vystupující oslovení odborníci v Reportérech ČT popsali chování krajského úřadu jako šikanózní a zneužívající policii k zastrašení jakékoli kritiky. Portál i záchranářka chování úřadu odsoudili.[47][48][49]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.