Jaroslav Jelínek
novinář From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jaroslav Jelínek, křtěný Jaroslav Vilím (2. dubna 1882[2][3] Holešovice-Bubny – 19. ledna 1946 v Praze) byl novinář.[3]
.gif)
Remove ads
Život
Narodil se v Malých Bubnech[2] v rodině stavitelského kresliče Vilíma Jelínka a jeho ženy Marie Hrabětové.[2] V roce 1909 se oženil[1] s Annou Foltovou.
Před druhou světovou válkou
V období mezi dvěma světovými válkami pracoval jako parlamentní zpravodaj slovenských Robotnických novin a plzeňské Nové doby. V letech 1924 až 1938 působil jako redaktor Nové svobody a také jako spolupracovník Práva lidu a deníku Československá republika.[4] Vystupoval jako publicistický mluvčí tradiční sociální demokracie, zejména jejího národně orientovaného proudu. Mezi jeho přátele patřili: Gustav Habrman, František Soukup, Rudolf Bechyně, Antonín Hampl, Ivan Dérer a další.[4] Jaroslav Jelínek propagoval česko – slovenskou vzájemnost, angažoval se jako osvětový a kulturní pracovník a aktivista Dělnické akademie.[4] Od roku 1930 byl tajemníkem Sboru pro zřízení druhého Národního divadla. To on inicioval vydání osmidílných Dějin Národního divadla (1932).[4]
Remove ads
Za protektorátu
Novinářská maffie
Brzy po 15. březnu 1939 založil historik dr. František Bauer novinářskou odbojovou skupinu (označovanou někdy[kde?] jako "novinářská maffie"). V této ilegální skupině jej zastupoval spisovatel Vladimír Sís. Skupina byla napojena na Politické ústředí (PÚ).[5] a ÚVOD. Nejužšími členy této novinářské odbojové skupiny byli (vedle dr. Františka Bauera) a Jaroslava Jelínka[6] také Václav König, Antonín Pešl, Rostislav Korčák, Josef Řezníček z Olomouce[7][6] a také sociálnědemokratický politik – redaktor[8] Bohumil Laušman.[7]
Český kurýr
Spolu s historikem dr. Františkem Bauerem; redaktorem České tiskové kanceláře (ČTK) a překladatelem z ruštiny Václavem Königem; českým novinářem a publicistou Antonínem Pešlem a novinářem Dr. Miloslavem Kohákem přispíval Jaroslav Jelínek do ilegálního časopisu Český kurýr. Časopis byl vydáván odbojovou skupinou vedenou Rostislavem Korčákem a Ing. Miroslavem Satranem.[9]
Remove ads
V roce 1945 a po něm
Na sklonku druhé světové války – v době od března 1945 do května 1945 byl Jaroslav Jelínek vězněn v Praze na Pankráci.[4] Věznění i válku sice přežil, ale po půl roce od jejího skončení zemřel v Praze v lednu 1946 na rakovinu. Torzo jeho memoárové knihy "PÚ: politické ústředí domácího odboje: vzpomínky a poznámky novináře" vyšlo až po jeho smrti v následujícím roce (1947).[4]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads