Jan Váňa (havíř)
objevitel (těžitelného) uhlí na Kladensku From Wikipedia, the free encyclopedia
objevitel (těžitelného) uhlí na Kladensku From Wikipedia, the free encyclopedia
Jan Váňa, psán též Wania (1. června 1811 Felbabka[1] – 27. června 1864 Praha) byl prospektor a objevitel (těžitelného) černého uhlí na Kladensku a horní ředitel Pražské železářské společnosti.
Jan Váňa | |
---|---|
Jan Váňa | |
Narození | 1. června 1811 Felbabka Habsburská monarchie |
Úmrtí | 27. června 1864 (ve věku 53 let) Praha Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Centrální hřbitov Kladno (původně u divadla) |
Povolání | havíř, ředitel a geolog |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl synem důlního dozorce (Steiger) Jana Váni.[1] Od svých dvanácti let pracoval na dolech hraběte Vrbna ve Felbabce. Později prošel i doly na Příbramsku, na Moravě, ale i na Slánsku, kde hledal uhlí. 1. listopadu 1846, v jámě (Kateřina-Josefa na Kročehlavském katastru) odkoupené od Františka Jirátka nalezl dva metry mocnou sloj. Nebyl to první nález uhlí na Kladensku (1775)[2], ale tato sloj byla nejmocnější a byl to počátek těžby zdejšího uhlí i navazujícího průmyslu. Připisuje se mu hloubení jam Kateřina- Josefa, Václav, František, zčásti Amálie a Vítek a neúspěšné Zippe.
Na místě zasypané jámy Kateřina- Josefa v Kročehlavech osadil u příležitosti sňatku císaře Františka Josefa I. s princeznou Alžbětou Bavorskou dne 24. dubna 1854 tzv. Váňův kámen, který se několikrát stěhoval po městě. V roce 1954 byl doplněný o bronzové Sousoší Hornictví od Ladislava Nováka a nachází se nyní v parku u gymnázia.
Oženil se s Annou Váňovou, měl dcery Annu Pelikánovou (společný hrob v Kladně) a Karlu, která se přivdala do Hředlí u Rakovníka. V roce 1848 jmenován do funkce naddůlního. Po vzniku Pražské železářské společnosti byl propuštěn a odstěhoval do Prahy, kde krátce nato zemřel.[3]
Pohřben byl v Kladně na bývalém hřbitově u nynějšího divadla, nyní se jeho náhrobek nachází ve III. oddělení hřbitovů v Kladně.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.