O českém pedagogovi a politikovi z 19. století pojednává článek Jan Městecký.

Jan Adelf Městecký, latinsky Ioannes Adelphus (1520, Heřmanův Městec25. září 1593, Brtnice), byl utrakvistický kněz a náboženský spisovatel.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Jan Městecký Adelf
Narození1520
Heřmanův Městec
Úmrtí25. září 1593 (ve věku 72–73 let)
Brtnice
Povoláníkněz, teolog, básník, duchovní, hudební skladatel a náboženský spisovatel
Nábož. vyznáníJednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zavřít

Život

Byl vychován mezi českými bratry v Prostějově, ale stal se utrakvistickým knězem. V tomto úřadě pak v Prostějově mezi lety 15771583 působil. Zde se dostal do sporu s utrakvistickým děkanem v Uherském Brodě Pavlem Kyrmezerem, který přerostl v ostrou náboženskou polemiku. Zaznamenali ji i dějepisci Jednoty bratrské, neboť zejména na obranu Jednoty Adelf v tomto sporu vystupoval. V roce 1583 byl na příkaz olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského uvězněn, ale na přímluvu Hynka Brtnického z Valdštejna opět propuštěn. Musel však opustit své působiště v Prostějově a usadil se Brtnici, kde zůstal až do své smrti.

V roce 1580 byl k poctě Jana Adelfa vydán sborník latinské příležitostné poezie Carmina aliquot in honorem (...) Ioannis Adelphi Hermannomiesteceni.[1]

Jan Adelf Městecký bývá někdy zaměňován s Janem Heřmanoměsteckým, farářem v Poděbradech a děkanem v Rakovníku, který zemřel v roce 1579.[2] Kvůli svým intenzivním kontaktům s českými bratry je také někdy mylně považován za duchovního Jednoty bratrské a to i v některých moderních pojednáních.[3]

Dílo

  • Labyrinthus. V podobnost rozličného chození jediným písma řádkem sepsán a v způsob dvou erbův spolu spojených sformován (tisk 1583). Spis byl vydán k poctě Jana ml. ze Žerotína a na Břeclavi a Kunky z Boskovic při příležitosti jejich sňatku.
  • Ohlášení se Jana Adelfa proti psaní, jenž slove Acta concordiae ec. kněze Pavla Kyrmezera, děkana Uherského Brodu (rkp.).
  • Jan Adelf je autorem písně Jak nesnadný mám a nebezpečný boj, kterou otiskl v roce 1659 Jan Amos Komenský ve svém amsterodamském kancionálu. V rámci polemiky s Pavlem Kyrmezerem složil též satirickou píseň o 45 slokách po 11 verších Jan Adelf, Kyrmezeře, vzkazujeť da pacem. Podle některých zdrojů měl být též autorem skladby Píseň posměšná na Jana Augustu.[4]

Odkazy

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.