Jan Karel hrabě Lažanský z Bukové (22. dubna 1857 Baden6. listopadu 1932 Manětín[1][2]) byl český velkostatkář, šlechtic z rodu Lažanských a politik, za Rakouska-Uherska na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady. Byl majitelem panství Manětín a Kalec (uváděno též Manětín a Rabštejn[3]).

Stručná fakta Poslanec Říšské rady, Panovník ...
Jan Lažanský
Thumb
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1889  1907
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1887  1901
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1908  1913
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana konz. velkostatku

Narození22. dubna 1857
Baden
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. listopadu 1932 (ve věku 75 let)
Manětín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1886) Ida Schwarzenbergová (1861–1922)
RodičeProkop Alois Lažanský z Bukové (1809–1875) a Sidonie Hoyosová (1818–1898)
DětiKarel Jan Lažanský z Bukové
Příbuzníděd: Jan Nepomuk Lažanský z Bukové (1774–1830)
děd: Jan Arnošt Hoyos (1779–1849)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Biografie

Narodil se v Badenu u Vídně jako jediný syn a dědic Prokopa Aloise Lažanského (1809–1898). Matka Sidonie (1818–1898) pocházela z uherského rodu Hoyosů. Janova sestra Marie Terezie (1856–1884), provdaná do rodiny Korff-Schmising-Kerssenbrocků, tragicky zahynula v roce 1884 při lovecké nehodě.[4]

Byl čestným rytířem maltézského řádu a komořím. Působil jako okresní starosta a předseda manětínské Občanské besedy.[2][3]

Od doplňovacích voleb v roce 1887 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[5] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1889 a zemských volbách v roce 1895. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[1] Do sněmu se po několikaleté přestávce vrátil ještě v zemských volbách v roce 1908.[6]

V 90. letech se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 získal mandát za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1901.[7]

Profiloval se jako konzervativec. V zákonodárných sborech nevynikal jako výrazný řečník, ale trvale hlasoval s českou politickou reprezentací.[3] Souhlasil s českým historickým právem a identifikoval se s českým národním hnutím. Už dlouho před první světovou válkou zavedl na svých panstvích české úřadování.[2]

Po odchodu z Říšské rady byl jmenován kurátorem Ústavu šlechtičen na Hradčanech v Praze.[3] Žil střídavě v Praze ve svém paláci na Malé Straně a v Manětíně. Své velkostatky na severním Plzeňsku si podržel i po vzniku republiky, ovšem československá pozemková reforma jejich výměru výrazně redukovala.[3]

Od mládí trpěl krátkozrakostí a v posledních dvou letech života téměř ztratil zrak.[3] Zemřel v listopadu 1932 jako poslední mužský člen manětínské linie rodu.[2][8]

Rodina

V září 1886 se v Praze oženil s princeznou Idou Schwarzenbergovou (1861–1922) z orlické rodové linie.[1] Z manželství vzešly tři děti.

  • 1. Karel Jan (13. 10. 1887 Manětín – 28. 8. 1914 Bijeljina), poručík c. k. dragounského pluku č. 13, zemřel svobodný a bezdětný na úplavici na začátku první světové války v bosenské Bijeljině[9]
  • 2. Terezie (15. 3. 1890 Manětín – 1. 1. 1979 Waidhofen an der Thaya), po předčasné smrti bratra a sestry se stala dědičku rodového majetku, provdala se za hraběte Josefa ze Seilern-Aspangu (1883–1939).
  • 3. Vilemína (23. 11. 1891 Manětín – 31. 12. 1922 tamtéž), provdala se za hraběte Františka ze Seilern-Aspangu (1886–1930), mladšího bratra svého švagra. Zemřela dva roky po svatbě na následky těžkého porodu.[10]

Odkazy

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.