Jan II. Brabantský

Jan II. Brabantský, také zvaný Jan Mírumilovný (27. září 1275 – 27. října 1312, Tervuren), byl brabantský, lothierský a limburský vévoda.

Jan II. Brabantský
vévoda brabantský a limburský
Narození	27. září 1275
Úmrtí	27. října 1312 (ve věku 37 let) Tervuren
Pohřben	Katedrála svatého Michaela archanděla a svaté Guduly v Bruselu
Manželka	Markéta Anglická
Potomci	Jan III. Brabantský, Jan van Wyvliet, Johan I van Wittem a Jan van Cordekin
Dynastie	Reginarovci
Otec	Jan I. Brabantský
Matka	Markéta z Dampierre
Příbuzní	Jean Meeuwe, Marie Brabantská, Markéta Brabantská[1], Marguerite de Tervueren a Jean van der Plasch (sourozenci) Johana Brabantská[1], Markéta Brabantská, Marie Brabantská[2], Jean Brant, Mechteld van Brabant[2], Henri de Brabant, Duc de Limbourg, Johanna bastaarddochter van Brabant, Vrouwe van Houtain[3], Margaretha van der Hulpen[3] a Jean van Veen (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako syne Jana I. Brabantského a Markéty, dcery Víta z Dampierre. 8. července 1290 se po dlouhém zasnoubení ve Westminsterském opatství oženil s Markétou, svou vrstevnicí, jednou z mnoha dcer krále Eduarda I. Manželství nebylo příliš šťastné, jediný syn se narodil po deseti letech. Jan měl dlouholetý milenecký poměr korunovaný zrozením řady levobočků.

V roce 1294 se stal nástupcem svého otce a nadále se snažil o zastavení francouzské expanze. Snažil se získat Jižní Holandsko (okres středověkého Holandska), které patřilo pro-francouzskému hraběti Janovi II. Holandskému, ale nebyl úspěšný.

Zemřel v roce 1312 a byl pohřben v katedrále svatého Michaela archanděla a svaté Guduly v Bruselu.