Jan Friedländer

Jan Friedländer (5. května 1839 Rataje nad Sázavou – 9. května 1892 Královské Vinohrady) byl český stavitel a politik židovského původu, čestný občan a starosta města Královské Vinohrady v letech 1885 téměř až do své smrti roku 1892. Jeho firma realizovala několik desítek staveb na území k Praze posléze připojených Královských Vinohrad.

Jan Friedländer
Jan Friedländer (okolo r. 1885)
Starosta města Královské Vinohrady
Ve funkci: 1885 – 1892
Předchůdce	Vilém Vlček
Nástupce	Jan Prokopec
Narození	5. května 1839 Rataje nad Sázavou Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. května 1892 (ve věku 53 let) Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	jaterní choroba
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Choť	Terezie Friedländerová (roz. Neumannová)
Profese	stavitel
Commons	Jan Friedländer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Mládí

Narodil se v Ratajích nad Sázavou v židovské rodině hajného Antonína Friedländera a jeho ženy Josefy, rozené Smutné.^[1] Vyučil se zedníkem. Podílel na železničních stavbách České severní dráhy. Do Prahy přišel za prací budování vinohradských železničních tunelů Dráhy císaře Františka Josefa, realizované stavebním podnikatelstvím Jana Schebka. Později pracoval i na dalších projektech této dráhy. V následujících letech se na Vinohradech usadil a vypracoval se zde ve stavebního podnikatele, jehož firma realizovala stavby patrně především v Praze a na Královských Vinohradech, většinou bytové nájemní domy. Větší veřejnou stavbou zbudovanou jeho firmou byly mj. vinohradské městské lázně.

Politik

Byl činný ve veřejném a spolkovém životě. Začal se angažovat také v komunální politice a stal se roku 1875 se stal správním komisařem měst Vinohrady-Žižkov, po jejich rozdělení se pak stal členem vinohradského městského zastupitelstva. Roku 1885 byl pak v obecních volbách zvolen starostou města Královské Vinohrady. V této funkci nahradil Viléma Vlčka. Významně se jakožto politik podílel na zahájení výstavby mj. kostela svaté Ludmily na tehdejším Purkyňově náměstí, prosazoval rovněž projekt parní tramvajové dráhy z Prahy na Královské Vinohrady. Jeho manželka Terezie se roku 1885 stala předsedkyní vinohradského dámského odboru Ústřední matice školské.^[2]

Byl majitelem statku Chotiměř u Horšovského Týna. Za své zásluhy byl jmenován čestným občanem města Královské Vinohrady. Funkci vykonával až do doby, kdy mu jaterní nemoc nedovolila pokračovat v úřadu.

Úmrtí

Hrobka rodiny Jana Friedländera na Vinohradském hřbitově

Jan Friedländer zemřel 9. května 1892 na Královských Vinohradech ve věku 53 let vinou jaterního selhání. Byl pohřben v majestátní rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově.^[3]

Ve funkci jej nahradil Jan Prokopec.

Rodina

• Jan Friedländer se oženil s Terezií, rozenou Neumannovou (1847-1918), s níž měl potomky Josefa (*1863), Bohuslava (*1867), Terezii (*1868) a Karla (*1872†).^[4].
• Na výstavbě železnic se podíleli také Janovi bratři, podnikatelé Václav (*1834) a František Xaver (*1841).