postava z Letopisů Narnie From Wikipedia, the free encyclopedia
Jadis z Charnu známá spíše jako Bílá čarodějnice je jedna ze záporných postav v sérii Letopisy Narnie od C. S. Lewise. Objevuje se ve dvou knihách (Lev, čarodějnice a skříň a Čarodějův synovec) a jim odpovídajících filmových zpracováních (a navíc i ve filmu Letopisy Narnie: Princ Kaspian). Za její příbuznou je také považovaná Zelená čarodějnice. Hlavně díky této postavě byly Letopisy Narnie obviněny ze sexismu.
| Bílá čarodějnice | |
|---|---|
 | |
| Úplné jméno | Jadis z Charnu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jadis z Charnu je z poloviny obryně a z poloviny džin, jejím předkem byl Adam ale ne Eva. Je poslední z královského rodu se sídlem v Charnu, zaniklém městě, které sama zničila kletbou smrti, když bojovala o korunu se svou sestrou a jako jediná přežila. Upadla do věčného spánku, dokud ji neprobudil Digory Kirke kouzelným zvonem. Zvon spustil v Charnu zemětřesení a město se začalo hroutit. Jadis se Digoryho chytila ve chvíli, kdy se s Polly přemísťoval do Lesa mezi světy. Zde Jadis pozbyla síly, když jí tu ale chtěli nechat a přemístit se do světa lidí, tak se Jadis chytila Polly a přenesla se nimi. Tam se jejím sluhou stal Diggoryho strýc Andrew Ketterley (Ondřej). Jadis znovu nabyla síly (ne ale magickou) a snažila se podmanit si svět. Během šarvátky s policií vytrhla kus pouliční lucerny a Diggory ji vzápětí přemístil spolu s Ondřejem, Polly, drožkářem Františkem a jeho koněm Jahodou do Lesa mezi světy. Pak se s nimi vrhnul do jezírka a (v domnění že je to Charn) přistáli v Narnii, kterou právě zakládal Aslan. Jadis se ho lekla a hodila po něm kus lucerny. Ta dopadla na zem a vyrostla z ní celá nová lucerna. (To místo bylo později nazýváno Planina lucerny.) Čarodějnice sice utekla, ale Aslan upozornil, že s ní vstoupilo do Narnie zlo, a poslal děti aby se vydaly hledat kouzelný sad. Tam našli Jadis, která neúspěšně přemlouvala Diggoryho, aby také ochutnal jablko mládí a vrátil se domů pro svou matku. Jadis pak byla díky ochranné jabloni držena daleko od Narnie v západní pustině. Díky jablku mládí se stala nesmrtelnou, prožívala ale ohromnou bolest.
Dlouho po vládě prvního narnijského krále (a bývalého drožkáře) Františka I., kdy na trůn nastoupila královna Labuťka, ovládla Jadis Narnii a vytvořila v ní trvalou zimu bez Vánoc. Své odpůrce nebo ty, kdo se jí znelíbí, mění svou kouzelnou hůlkou v kamenné sochy. Na její stranu se časem přidá část obyvatel Narnie, např. trpaslíci, vlci, minotauři či některé stromy.
Po sto letech její vlády (kniha Lev, čarodějnice a skříň) se do Narnie dostaly 4 děti Pevensiovy (Petr, Zuzana, Edmund a Lucie), které měly podle věštby Jadis z trůnu sesadit. Ta si získala jednoho z nich (Edmunda) svým kouzelným jídlem a ten jí prozradil, že se vrátil Aslan. Jadis přepadla nevýslovná hrůza a poté, co Aslan dá Edmunda z její moci vysvobodit, mu připomene, že jí dle zákona náleží všichni zrádci a má tedy právo i na Edmundovu krev. Nakonec ale přistoupí na dohodu s Aslanem, který se nechá na Kamenném stole usmrtit místo Edmunda. Aslan ale (díky staré magii, kterou Jadis neznala) znovu ožije, zničí zámek bílé čarodějky, pomůže dětem a svým věrným Narnianům porazit její armádu a ji samotnou pozře.
Asi o dalších 1300 let později za vlády samozvaného krále Miráze se ji pokusí vyvolat zpět trpaslík Nikabrik s ježibabou a vlkodlakem. Je jim v tom ale zabráněno a všichni tři umírají v šarvátce s králem Kaspianem X., Petrem a Edmundem Pevensiovými, jezevcem Lanýžníkem, dr. Korneliem a trpaslíkem Dýnilem. (Ve filmu se návrat Jadis téměř zdaří, ale zabrání tomu Edmund, když mečem roztříští ledovou stěnu, ve které se nachází její duše.)
Knihu Bílá čarodějka napsala německá spisovatelka Ilona Maria Hilliges (*1953). Popisuje v ní vlastní příběh o nevydařeném manželství s Nigerijcem a své zkušenosti z Evropy a následně s životem v Nigérii. V Africe se autorka seznámila s rituály domorodců, zaříkáváním, věštěním, mnohoženstvím, ženskou obřízkou, vesnicí čarodějnic... a toto vše popisuje. Kniha vyšla v Německu pod názvem Die weiße Hexe, v češtině ji vydalo nakladatelství Alpress v roce 2006.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
