From Wikipedia, the free encyclopedia
Islámský emirát Afghánistán, česky oficiálně Afghánský islámský emirát[6] (AIE, paštunsky د افغانستان اسلامی امارت, Da Afġānistān Islāmī Amārāt), je mezinárodně neuznaný islámský emirát radikálního hnutí Tálibán v Afghánistánu, obnovený v roce 2021 a předtím existující v letech 1996–2001, kdy se jednalo o faktickou vládu země. Po roce 2001 emirát zanikl, resp. byl přerušen, když po vpádu spojenců pod americkým vedením začala válka v Afghánistánu. Poté emirát pokračoval jako povstalecké hnutí a exilová vláda (jeho vůdci působili ze zahraničí) až do roku 2021.
V létě 2021, během předem dohodnutého stahování spojeneckých vojsk z Afghánistánu, získal Tálibán opětovně moc nad téměř celým územím země. Hnutí zahájilo rychlou ofenzívu a 16. srpna vstoupilo do hlavního města, čímž fakticky zanikla dosavadní mezinárodně uznaná Afghánská islámská republika. Ozbrojené síly republiky nekladly postupujícím bojovníkům téměř žádný odpor a zanechali po sobě i vojenskou techniku. Záhy se do Afghánistánu začali vracet vůdcové hnutí, kteří do té doby pobývali v zahraničí. Dne 19. srpna byl Tálibánem opětovně vyhlášen dřívější emirát. Proti novému režimu se krátce po pádu Kábulu zformoval odpor jak stoupenců republiky v provincii Pandžšír, tak saláfistické teroristické organizace Islámský stát Chorásán (IS-K), která se s hnutím Tálibán ideologicky rozchází.
Islámský emirát Afghánistán je teokratický režim řídící se islámským právem šaría v pojetí ideologie deobandismu, které Tálibán zastává, což se projevuje nařízeními výrazně omezující lidská práva a svobody.
Dne 9. října 2004 vyhrál náčelník paštunského kmene Hámid Karzaj prezidentské volby a vznikla Afghánská islámská republika, ale země se vyrovnávala s problémy nadále. V následujících letech nabíral Tálibán znovu na síle a získal některé části země zpět pod svoji kontrolu, zatím co prezidentova moc se omezila pouze na oblast hlavního města, zbytek měli v moci vojenští velitelé. Od roku 2006 vliv Tálibánu rostl, což se projevovalo zvýšeným počtem atentátů, útoků a rostoucí mocí hnutí.
V květnu 2021 využil Tálibán příležitosti a zahájil rychlou ofenzívu,[7] když probíhalo stahování spojeneckých vojsk ze země, to mělo být původně dokončeno do 11. září 2021 (na dvacáté výročí útoků z 11. září 2001). Americké rozvědky varovaly před kolapsem afghánské armády.[8] Během června a července se podařilo Tálibánu obsadit významnou část území včetně venkově a vzdálenějších měst.[9] 6. srpnem zahájili tálibové rychlé dobývání hlavních měst provincií a dne 15. srpna nečekaně vstoupili do Kábulu. Během svého postupu se Tálibán prakticky nesetkal s významnějším odporem afghánské armády a zemi zcela ovládlo kromě údolí Pandžšír, které dobylo 5. září.[10]
Dne 19. srpna 2021 hnutí vyhlásilo vznik nového státního útvaru – Islámského emirátu Afghánistán,[11][12] aniž by dosáhlo mezinárodního uznání dalšími státy.[13] Z ústavního pohledu je režim monarchií, neboť došlo k recepci těch ustanovení monarchistické ústavy z roku 1964, které nebyly v rozporu s právem Šaría. Komise pro vypracování nové ústavy by měla vzniknout v roce 2022.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
.svg)
.svg)
