Iryna Melnykovová

Iryna Melnykovová (ukrajinsky Ірина Миколаївна Мельникова, Iryna Mykolajivna Melnykova; 24. října 1918 Mena – 3. listopadu 2010 Kyjev) byla ukrajinská historička zabývající se dějinami Československa, doktorka historických věd a členka korespondentka Národní akademie věd Ukrajiny. Mezi její badatelské zájmy patřily také politické a hospodářské dějiny střední a východní Evropy se zvláštním zaměřením na meziválečné období.

Iryna Mykolajivna Melnykovová
Narození	24. října 1918 Mena
Úmrtí	3. listopadu 2010 (ve věku 92 let) Kyjev
Alma mater	Fakulta historických věd Kyjevské univerzity Kyjevská univerzita
Povolání	historička
Zaměstnavatelé	Slovanský ústav Ruské akademie věd Ústav ukrajinské historie Ukrajinské národní akademie věd Ukrajinská národní akademie věd
Ocenění	zasloužilý pracovník vědy a techniky Ukrajiny (2002) Řád knížete Jaroslava Moudrého 5. třídy (2008) Řád přátelství mezi národy Řád rudého praporu práce Řád Říjnové revoluce
Choť	Andrej Vasiljevič Licholat
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Iryna Melnykovová se narodila 24. října 1918 ve městě Mena v Černigovské gubernii. V roce 1940 vystudovala univerzitu v Kyjevě. Se začátkem německo-sovětského vojenského konfliktu v rámci druhé světové války byla evakuována do Kazachstánu, do města Šymkent. Melnykovová začala v nucené emigraci vyučovat dějepis na Jihokazachstánském pedagogickém institutu (1941–1942).^[1]

Poté studovala v postgraduálním studiu na Jednotné ukrajinské státní univerzitě v Kyzylordě (Tuva). V Kyjevě obhájila v roce 1946 disertační práci „Politika ruské vlády vůči Ukrajině v letech 1725–1740“, poté však ukrajinistiku opustila a věnovala se bohemistice a západní slavistice.

Byla manželkou ukrajinského historika Andrije Licholata.^[2]

Výzkum

V letech 1947–1959 byla Melnykovová vedoucí vědeckou pracovnicí Ústavu slavistiky Akademie věd SSSR v Moskvě. Právě tam začala studovat politické dějiny Československa a Zakarpatska, které bylo právě anektováno Sovětským svazem.^[3]

Od roku 1957 pracovala Melnykovová v Kyjevě v Historickém ústavu Akademie věd SSSR.^[3] Tam v roce 1961 obhájila doktorskou práci na téma „Třídní boj v Československu v období dočasné částečné stabilizace kapitalismu (1924–1929)“.^[3] Tato práce dodnes zůstává nejucelenějším dílem z dějin československých politických stran 20. let, které vznikly na Ukrajině.^[4]

V letech 1965–1988 byla Melnykovová vedoucí katedry dějin socialistických mezinárodních vztahů, od roku 1988 vedoucí vědeckou pracovnicí.^[5] V roce 1973 byla zvolena členkou korespondentkou Akademie věd SSSR.

V 70. letech 20. století byla Melnykovová přední badatelkou v oblasti dějin evropských zemí, jako jedna z mála v oblasti dějin Československa. Navázala spolupráci s příslušnými historickými institucemi Akademie věd Bulharska, Československa a Polska. Po obnovení ukrajinské nezávislosti formovala agendu studia dějin mezinárodních vztahů Ukrajiny v moderní době.^[5] V roce 2002 jí byl udělen čestný titul „Zasloužilý pracovník vědy a techniky Ukrajiny“.^[5]