Intranet je v informatice označení pro část počítačové sítě, která používá stejné technologie jako Internet (rodinu protokolů TCP/IP, přenosový protokol HTTP atp.). Na rozdíl od Internetu je však intranet privátní („soukromý“, „interní“), tj. jeho využívání je omezeno na malou skupinu uživatelů (například pracovníci firmy, školy).
Termín intranet může označovat interní webové stránky, ale i rozsáhlejší informační nebo výpočetní počítačovou infrastrukturu. Například privátní internetové stránky, které slouží jako infrastruktura pro interní komunikaci a spolupráce uvnitř firmy. intranet používá typicky stejně jako Internet známé internetových protokoly, například HTTP (webové služby), SMTP (e-mail) a FTP (přenos souborů).
Intranet lze chápat jako soukromou analogii Internetu, neboli jako soukromá rozšíření Internetu omezená na organizaci. První intranetové stránky a domovské stránky se začaly objevovat v organizacích v letech 1996–1997. Ačkoliv to není oficiálně známé, termín intranet se začal objevovat už kolem roku 1992 na univerzitách.[zdroj?]
Se vznikem intranetu zároveň vznikl i extranet. Zatímco intranety jsou obecně omezeny na zaměstnance organizace, extranet umožňuje přístup dalším schváleným osobám, jako jsou například zákazníci, dodavatelé a podobně.
V mnoha organizacích jsou intranety chráněny před neoprávněným externím přístupem pomocí sítě, brány a firewallu. Pro menší firmy mohou být vytvořeny intranety jednoduše pomocí privátní IP adresy (například 192.168.*.*). V těchto případech se může do intranetu přistupovat pouze přímo z počítače v lokální síti společnost. Ale některé společnosti nabízejí přístup do intranetu pomocí virtuální privátní sítě VPN. Jako bezpečnostní opatření jsou používány uživatelské autentizace a šifrování.
Stále častěji se intranet používá pro poskytování nástrojů a aplikací. Pro usnadnění práce ve skupinách a telekonference nebo pro sofistikované firemní adresáře, prodeje a řízení vztahů se zákazníky nástrojů projektového řízení apod.
Intranet se také používá jako firemní fórum pro zaměstnance, kde se zaměstnanci podílí na klíčových otázkách, což může vést k novým nápadům v oblasti managementu, produktivity či jiných firemních záležitostech.
Je-li součástí intranetu zpřístupnění zákazníkům i ostatním lidem mimo podnik, tato část intranetu se stává součástí extranetu. Podniky mohou posílat soukromé zprávy prostřednictvím veřejné sítě, pomocí speciálního šifrování/dešifrování dat a dalších bezpečnostních záruk pro připojení jedné části svého intranetu na jiný.
Vzhledem k rozsahu, množství obsahu a množství systémových rozhraní, je intranet v mnoha organizacích mnohem složitější, než jejich veřejné internetové stránky. Používání intranetu v poslední době rychle roste. Podle Nielsena Normana se počet intranetových stránek rozrostl od roku 2001 z 200 000 na současných 8 milionů.
- Produktivita pracovních sil: Intranet může pomoci uživatelům najít informace rychleji. S pomocí webového prohlížeče mohou uživatelé přistupovat k údajům, které jsou v databázi organizace, a které se organizace rozhodla dát k dispozici. Přístup je možný kdykoliv po přihlášení z libovolného místa v rámci firemní pracovní stanice, což zvyšuje schopnost zaměstnanců vykonávat svou práci rychleji, přesně a s jistotou, že mají ty správné a aktuální informace. Přispívá také ke zlepšení poskytovaných služeb pro uživatele.
- Čas: Intranet umožňuje organizacím rychlejší šíření informací pro zaměstnance. Zaměstnanci se mohou dozvědět důležité informace, které nejsou nutné posílat elektronickou poštou.
- Komunikace: Intranet může sloužit jako účinný nástroj pro komunikaci v rámci organizace. Některé příklady komunikace jsou chat, e-mail nebo blogy.
- Publikování na webu umožňuje publikovat na Internetu různé dokumenty: zaměstnanecké manuály, obchodní normy, zpravodajské kanály, ale dokonce i školení. Lze k nim přistupovat pomocí běžných internetových standardů (Acrobat soubory, soubory Flash, CGI aplikace). Protože každá obchodní jednotka může aktualizovat on-line kopii dokumentu, nejnovější verze je obvykle k dispozici zaměstnancům prostřednictvím intranetu.
- Podnikatelské činnosti a řízení: intranety jsou také využívány jako platforma pro vývoj a nasazení aplikací pro podporu obchodní činnosti.
- Cenově výhodné: Uživatelé si mohou prohlížet informace a data prostřednictvím webového prohlížeče. Není nutné kupovat fyzické dokumenty, příručky či telefonní seznamy. To může potenciálně ušetřit peníze dokonce i životní prostředí.
- Zvýšení spolupráce: Informace jsou snadno dostupné všem oprávněným uživatelům. Proto intranet usnadňuje týmovou práci.
- Multi-platformní schopnosti: kompatibilní se standardy webových prohlížečů. Umožňuje kompatibilitu mezi všemi Operační systémy (Windows, Mac a UNIX).
- Podporují společné firemní kultury: Každý uživatel má možnost zobrazit si stejné informace v rámci intranetu.
- Okamžitá aktualizace: Při komunikaci s jinými firmami muže dojít ke změně technických údajů či parametru. Pracovník jednající s firmou poté tyto údaje upraví na intranetu a zbytek zaměstnanců už má přístup k novým parametrům. Tím se redukují problémy a ztráty společnosti.
Většina organizací věnují nemalé prostředky do plánování a zefektivnění intranetu. Jaký to má strategický význam pro úspěch organizace a podobně. Některá témata by šla shrnout do těchto bodů:
- Účel a cíle intranetu
- Osoby či útvary odpovědné za provádění a řízení
- Funkční plány, informační architektura, rozvržení stránek, design stránek
- Realizace plánů a vyřazování stávajících systémů
- Vymezování a provádění zabezpečení intranetu
- Jak zajistit právní hranice a další omezení
- Úroveň interaktivity (např. wiki, on-line formuláře)
Starší intranety byly často jen statické stránky. V podstatě se jednalo o sdílený disk, který zobrazoval centrálně uložené dokumenty, články nebo interní komunikaci (často jen jednosměrnou komunikaci). Nicméně organizace začaly přemýšlet o tom, jak se jejich intranet může stát efektivnějším. Proto se začaly intranety vytvářet jako dynamické stránky. A každá firma má svůj vlastní systém, který odpovídá požadavkům firmy. O tento systém se pak ve firmách starají určení pracovníci.
Používá se stejná infrastruktura jako na internetu. TCP/IP jako komunikační protokol, internetové služby (webové servery) a webové prohlížeče jako univerzální přístupový prostředek.
Je nezávislý na internetu. To znamená, že pokud si firma nebo třeba jen soukromá osoba bude chtít zprovoznit vlastní intranet, nepotřebuje mít přístup k internetu.
V podstatě jedinou podmínkou je propojit počítače do sítě, např. pomocí switche, a nainstalovat na některý z počítačů servery. Nejlépe je ovšem jeden počítač jako server vyčlenit, hlavně ve větších sítích a pouze na něm provozovat servery (služby). Základem je tzv. webový server. Ten umožní provozovat vnitřní intranetové stránky přes prohlížeč. Tyto stránky jsou pak uloženy nejčastěji na tomto počítači a slouží třeba jako zdroj informací pro celou firmu.
Intranetové stránky bývají zpravidla dostupné pouze z vnitřní sítě. Samozřejmě nic nebrání tomu zpřístupnit je i světu. Zde je ovšem již nutné připojení k internetu.
Je možné nainstalovat i další služby. Jako např.:
- emailový server – umožní zasílání e-mailů v podnikové síti
- FTP server – snadný přenos souborů
- jabber server – instantní messaging
Přístup k internetu nemusí být v principu omezen.
Typickým obsahem intranetu bývají interní podnikové informace jako jsou pravidla, postupy, dokumenty a formuláře.
Obrázky, zvuky či videa k tématu intranet na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo intranet ve Wikislovníku- Intranet v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
