Injurecese (lat. in iure cessio) byl v římském právu jeden z odvozených (derivativních) způsobů nabytí vlastnictví. Mohly tak být nabyty věci mancipační i ostatní, stejně jako např. zřízena služebnost, kromě toho šlo o právní jednání abstraktní, protože nemusel být výslovně vyjádřen jeho důvod (causa). Přesto nebyla příliš využívána a ještě před justiniánskou kodifikací vyšla z užívání.
Šlo vlastně o fiktivní soudní proces, nabyvatel věci před magistrátem pronesl vindikační formuli (hanc ego rem ex jure Quiritium meam esse ajo), prohlásil tedy, že daná věc je v jeho kviritském vlastnictví, a dosavadní vlastník pak na dotaz magistráta buď mlčel, nebo prohlásil, že k ní nechce své vlastnické právo uplatňovat. Na to magistrát jejich jednání potvrdil a tím věc přiřknul do vlastnictví nabyvatele.
- KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-031-1. S. 172.
Encyklopedické heslo In jure cessio v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
