Igor Jakovlevič Pomerancev
ruský exilový básník a novinář From Wikipedia, the free encyclopedia
ruský exilový básník a novinář From Wikipedia, the free encyclopedia
Igor Jakovlevič Pomerancev (rusky Игорь Яковлевич Померанцев; * 11. ledna 1948, Saratov, SSSR)[1] je sovětský, respektive posléze ruský básník a novinář.[2]
| Igor Jakovlevič Pomerancev | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. ledna 1948 (76 let) Saratov |
| Povolání | novinář, básník, spisovatel a prozaik |
| Stát |  Sovětský svaz, posléze  Rusko |
| Alma mater | Černovická univerzita |
| Žánr | poezie a esej |
| Témata | beletrie, poezie, žurnalistika a rozhlasová žurnalistika |
| Děti | Peter Pomerancev |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
Narodil se jako syn ukrajinského Žida, původem z Oděsy, a matky Rusky z charkovské gubernie, v Saratově na řece Volze, evropské části Sovětského svazu.[3]. Vyrostl v Zabajkali a v Černovicích. Vystudoval románsko-germánskou filologii a pedagogiku na Černovické univerzitě na západní Ukrajině.[4].
Literární dráhu začal v době studií lyrickými příspěvky do časopisu Smena. Za účast v ukrajinském národním hnutí, šíření letáků a přechovávání zakázané literatury byl roku 1976 zadržen KGB. V roce 1978 s manželkou a desetiměsíčním synem emigroval do Německa, roku 1979 přesídlil do Londýna, kde začal pracovat pro BBC. Dále byl redaktorem Rádií Svoboda a Svobodná Evropa v Mnichově, od roku 1995 žije v Praze.
Do roku 2019 vydal v Moskvě a v Kyjevě 11 knih (10 v ruštině a 1 ukrajinsky), hlavně literaturu faktu, reportáže a politické eseje, také poezii. Básnická sbírka Amputa byla přeložena do češtiny a její vydání bylo uvedeno v knihovně Václava Havla 6. ledna 2020.[5]
Dne 15. června 2014 v rozhovoru se Zuzanou Lizcovou o vývoji Ruské federace v Lidových novinách řekl:
„Ruský klasik 20. století Alexandr Solženicyn není můj nejoblíbenější spisovatel. Ale jeden z jeho románů se jmenuje Rakovina. A já se obávám, že měl pravdu. Co vidíme dnes? Komunismus skončil, ale stát stejně vypadá jako napadený rakovinou. A přirozeností rakoviny je šířit se, jinak zemře. Obávám se, že tohle je jádrem, klíčovým rysem civilizace, která se nazývá ruská.“[6]
„Rusko je dodnes mentálně na začátku 19. století, kdy se svářila dvě křídla filozofů a myslitelů – zapadnici a rusofilové. Později Rusko nevyprodukovalo žádné skutečné filozofy v západním slova smyslu.“[6]
„Putin má instinktivní strach z jakéhokoli náznaku svobody a demokracie. Ukrajina je nesrovnatelně svobodnější země než Rusko a je na jeho hranici. Myslím, že se Putinovi v jeho snech zjevuje demokracie, jak se plíží od západu. Víc a víc se blíží. A pro Putina, který je absolutním homonkulem sovětského myšlení a hodnot, je to katastrofa. Svoboda, demokracie a prosperita se přibližují. Cítí strach a paniku. Myslím, že se budí se studeným potem.“[6]
Amputace – film o ruské anexi Ukrajiny natočil v roce 2017 s režisérkou Lydií Starodubcevovou. Film s českými titulky uvedlo kino Ponrepo v Praze 7.1.2020, za účasti obou autorů se konala beseda o aktuální situaci.
Jeho syn, Peter Pomerancev (alternativně Peter Pomerantsev; * 1977, Kyjev), je britský novinář a autor vydané knihy Nic není pravda a všechno je možné.[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
