Vévodství Apulie a Kalábrie

Vévodství Apulie a Kalábrie (latinsky Ducatus Apuliae et Calabriae), v prvních letech existence hrabství Apulie a Kalábrie (latinsky Comitatus Apuliae et Calabriae), byl státní útvar Normanů v jižní Itálii. Byl založen roku 1042 Vilémem I. z Hauteville na území regionů Gargano, Capitanata, Apulie, Kampánie a Vulture. Vilémův nástupce Drogo z Hauteville se na základě rozhodnutí Jindřicha III. roku 1047 stal leníkem přímo císaře. Vévodský titul získal hrabě Robert Guiscard od papeže Mikuláše II. roku 1059.

Vévodství Apulie a Kalábrie Ducatus Apuliae et Calabriae ↓ 1043–1130  → znak
Motto Servire Nescit
Geografie Apulie a Kalábrie s okolními státy kolem roku 1084
Hlavní město	Melfi (1043–1077) Salerno (1077–1130)
Obyvatelstvo
Jazyky	normanština, neapolština-sicilština, řečtina
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	feudální absolutní monarchie
Mateřská země	Papežský stát Papežský stát (vazalství)
Státní útvary a území
Předcházející Apulské hrabství Italský katepanát (Byzantská říše) Salernské knížectví Beneventské vévodství Kalábrijské vévodství Sicilský emirát Následující Sicilské království

Vévodství jako politický útvar zaniklo sloučením se Sicílií roku 1130 za vlády Rogera II., který získal královský titul a založil tím Sicilské království. Titul vévody apulského se však v království ještě nějakou dobu používal pro následníka trůnu.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vévodství Apulie a Kalábrie na Wikimedia Commons

Portály: Historie | Itálie | Středověk