Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří
historický česko-německý hornický region, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO From Wikipedia, the free encyclopedia
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří (německy Montanregion Erzgebirge) je přes 800 let utvářená krajina průmyslových památek, ležící v příhraniční oblasti mezi německou spolkovou zemí Sasko a severními Čechami. Vyznačuje se množstvím historických, převážně originálních, technologických památek, stejně jako četnými jednotlivými památkami a sbírkami souvisejícími s historickým těžebním průmyslem regionu. Identita a autentičnost krajiny hornického dědictví Krušných hor na obou stranách německo-české hranice nemá nikde na světě obdobu. V červenci 2019 byl region zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, což by mělo pomoci zachovat jej pro budoucí generace jako „rozvíjející se kulturní krajina“. Na seznam z tohoto významného historického regionu dostalo celkem 22 lokalit, z nichž 17 se nachází v Sasku a 5 vesměs větších celků nachází na území České republiky.[1] Zapsáním na seznam Světového dědictví se završeny dvě desetiletí úsilí německých a český subjektů o realizaci společného mezinárodního projektu.
| Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 Pohled na Velký Špičák, Fichtelberg a Klínovec z Jelení hory u Přísečnice | |
| Smluvní stát |  Německo  Česko |
  Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří | |
| Souřadnice | 50°24′24″ s. š., 12°50′14″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, iv |
| Odkaz | 1478 (anglicky) |
| Oblast | Krušné hory |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2019 (43. zasedání) |
Charakter hornické kulturní krajiny byl v Krušnohoří nepřetržitě vytvářen během těžby a úpravy rud stříbra, cínu, kobaltu, mědi, železa a naposledy uranu po dobu více než osmi set let od 12. až do 20. století. Součástí této krajiny je nesmírné množství hornických památek - nadzemní a podzemní důlní zařízení, hutní komplexy a další historické pozůstatky hornické činnosti, jako jsou rýžovnické sejpy, haldy, vodní příkopy, báňské rybníky či podzemní kanály. Dodnes byla zachována síť krušnohorských horních měst na české i saské straně. Velmi významný byl vliv české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších navazujících technologií.Vynálezy a inovace v hornictví se z krušnohorského regionu šířily do dalších těžebních oblastí po celém světě. Báňská akademie, založená v roce 1765, respektive dnešní Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu, je nejstarší dosud činnou vzdělávací institucí v oboru hornictví na světě. V hornickém prostředí Krušnohoří 16. století sepsal Georgius Agricola svých Dvanáct knih o hornictví a hutnictví (latinsky De re metallica libri XII), které se po další staletí staly nejužívanější příručkou, využívanou při dobývání rud a jejich hutním zpracování. Svůj význam měla i ražba stříbrných mincí, mj. jáchymovského tolaru, od jehož názvu se odvozuje pojmenování amerického dolaru.[2]
Název původního projektu zněl Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří – cesta ke světovému dědictví UNESCO a jeho realizace byla plánována na období od 1. 7. 2010 do 30. 9. 2012. Projekt byl podpořen Evropskou unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj: Investice do vaší budoucnosti v rámci programu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, Program Cíl 3/Ziel 3. Oficiálními partnery projektu byli Ústecký kraj, Technická univerzita - Bergakademie Freiberg, Oblastní muzeum v Mostě a Spolek Montanregion Erzgebirge, e.V. z Freibergu.[3]
V roce 2010 byla na české straně založena obecně prospěšná společnost Montanregion Krušné hory – Erzgebirge se sídlem v Jáchymově a pod identifikačním číslem 29094038 byla tato společnost zapsána u Krajského soudu v Plzni 13. února 2010. Společnost vznikla s cílem podporovat historické hornické obce a jejich sdružení z Krušných hor, které mají zájem o společný postup při revitalizaci území, obnově historických památek a tradic a rozvoji cestovního ruchu. Součástí činnosti společnosti je spolupráce se sdruženími s podobnými cíli a náplní práce na české i saské straně Krušných hor. Členy společnosti jsou města Abertamy, Boží Dar, Horní Blatná, Jáchymov a Krupka, oficiálním partnerem projektu je Karlovarský kraj. Od samého počátku společnost zároveň vykonávala funkci národního koordinátora aktivit, souvisejících s nominací Hornické kulturní krajiny Erzgebirge – Krušnohoří s její osmisetletou historií na zápis na seznam Světového dědictví UNESCO.
Na saské straně se první iniciativy ohledně zapsání hornického regionu Krušnohoří na seznam Světového dědictví objevily již v roce 1998. Postupně byly zpracovávány a projednávány projekty z jednotlivých regionů. Přitom zaznělo varování, aby se neopakovaly události, které vedly z důvodu narušení charakteru labského údolí k vyškrtnutí Drážďan ze seznamu Světového dědictví UNESCO.[4]
Dne 20. ledna 2014 saský ministr vnitra Markus Ulbig a český ministr kultury v demisi Jiří Balvín podepsali společnou dokumentaci k německo-české žádosti o zápis "Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří" na seznam Světového dědictví UNESCO. Centrum světového dědictví v Paříži mělo začít žádost posuzovat v únoru 2015 s výhledem na konečný verdikt v průběhu roku 2016.[5]
Na počátku roku 2016 však došlo ke zvratu. Pouhé tři měsíce před zasedáním Světového výboru UNESCO v Turecku se obě strany podílející se na projektu - česká i saská - rozhodly stáhnout svou nominaci Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na zápis na seznam Světového dědictví. Stalo se tak z důvodu nutnosti přepracovat a doplnit projekt na základě výtek, které k němu měli komisaři UNESCO. Problém byl zejména v rozdílném přístupu české a německé strany.
Zatímco česká strana nominovala šest ucelených oblastí, zahrnujících větší počet hornických památek, Německo nominovalo památky jednotlivě a tak z 85 položek v předložené dokumentaci 79 reprezentovaly hornické památky na saské straně Krušných hor. Z hlediska přepracování dokumentace se tudíž změny měly české strany dotknout minimálně.[6]
Nový přeshraniční projekt
Podpisem smlouvy o dotaci byl v říjnu roku 2016 spuštěn nový česko-saský projekt Zdař Bůh, světové dědictví/ Glück auf Welterbe!. Tento tříletý projekt byl spolufinancovaný Evropskou unií v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 a jeho cílem byla ochrana, rozvoj a propagace Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří, usilující o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.
Projekt obsahoval řadu opatření k rozvoji turistických nabídek v Krušných horách, k rozšíření přeshraniční spolupráce a posílení regionální identity. Hlavním partnerem byla společnost Wirtschaftsförderung Erzgebirge GmbH z Annabergu, projektovými partnery byly dále Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, o.p.s., a Tourismusverband Erzgebirge e. V. Hlavním cílem projektu bylo, aby se v době jeho trvání, tj. do 31. 10. 2019, stal hornický region Krušné hory světově uznávanou značkou.[7][8]
Celkový rozpočet projektu dosáhl 2,44 milionu eur. Na jeho financování se podílela z 85 procent Evropská unie prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Krušnohorské hornické památky byly v projektu, zaměřeném na jejich zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, rozděleny podle jednotlivých kategorií. Těmito kategoriemi byly: doklady o těžbě a zpracování nerostných surovin, montánní infrastruktura, řemeslná a průmyslová výroba související s těžbou a jejími důsledky, horní města a jejich sociální a administrativní struktura, místa zvláštního významu pro montánní vědy.
Podle oblastí a lokalit bylo rozdělení památek následující:
- Hornická kulturní krajina Jáchymov
- Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar
- Rudá věž smrti ve Vykmanově
- Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník
- Hornická kulturní krajina Krupka
- Hornická krajina Altenberg-Zinnwald
- Památky hodinářského průmyslu v Glashütte
- Středověké stříbrné doly v Dippoldiswalde
- Hornická krajina Brand-Erbisdorf
- Historické centrum města Freiberg
- Hornická krajina Himmelfahrt Fundgrube
- Hornická krajina Zug
- Hutní komplex Muldenhütten
- Revír Freiberg – sever a Rudní kanál
- Hornická krajina Gersdorf a klášter Altzella
- Důlní vodohospodářství ve Freibergu
- Lovecký zámek Augustusburg,
- Vápenka Lengefeld,
- Historické centrum města Marienberg
- Hornická krajina Lauta
- Příkop Grüner Graben v Pobershau
- Komplex vycezovací hutě v Grünthalu
- Památky uměleckého řemesla v Seiffenu
- Hornická krajina Ehrenfriedersdorf,
- Papírna v Niederzwönitz,
- Historické centrum města Annaberg
- Hornická krajina Frohnau
- Hornická krajina Buchholz
- Hornická krajina Pöhlberg
- Geotop Scheibenberg
- Železárna Schmalzgrube
- Památky montánní historie v Aue
- Schneeberský plavební kanál
- Hornická krajina Bad Schlema
- Historické centrum města Schneeberg
- Důl Weißer Hirsch
- Montánní krajina Schneeberg
- Schindlerova továrna na modré barvy
- Hornická krajina Hoher Forst
- Hornická krajina Eibenstock
- Železárna Erlahammer
- Zámek ve Schwarzenbergu
- Památky těžby uranu
- Hornická oblast těžby černého uhlí[9]
Původní počet vybraných lokalit v Sasku byl postupně zredukován o více než polovinu. V Česku byla z návrhu na zařazení Hornické kulturní krajiny Háj – Kovářská – Mědník nakonec akceptována pouze Hornická krajina vrchu Mědník u Měděnce v okrese Chomutov.[10]
Pod názvem „Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region“ (v českém překladu Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří) byl historický krušnohorský hornický region zapsán 6. července 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO.[11] Stalo se tak na 43. zasedání UNESCO, které se konalo ve dnech 30. června až 10. července 2019 v ázerbájdžánské metropoli Baku.[2] Spolu s krušnohorským hornickým regionem byla 6. července 2019 na seznam UNESCO zapsána i Krajina pro chov koní v Kladrubech. Seznam světového dědictví byl o hmotné památky z České republiky doplněn po 16 letech a jejich celkový počet tak vzrostl na čtrnáct.[12]
Zapsané lokality:
- Středověké stříbrné doly v oblasti Dippoldiswalde
- Hornická krajina Altenberg-Zinnwald
- Správní jednotka Lauenstein
- Hornická krajina Freiberg
- Hornická krajina Hoher Forst
- Hornická krajina Schneeberg
- Schindlerova továrna na výrobu modrotisku
- Hornická krajina Annaberg-Frohnau
- Hornická krajina Pöhlberg
- Hornická krajina Buchholz
- Hornická krajina Buchholz, horní město Marienberg
- Hornická krajina Lauta
- Hornická krajina Ehrenfriedersdorf
- Saigerhütte Grünthal
- Hornická krajina Eibenstock
- Hornická krajina Rother Berg
- Hornická krajina, související s těžbou uranu v Sasku
- Hornická krajina Jáchymov
- Hornická krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar
- Rudá věž smrti
- Hornická krajina Krupka
- Hornická krajina vrchu Mědník[10]
Technická památka vápenka v Lengefeldu
Horní město Krupka
Hornické muzeum v Zinnwaldu-Georgenfeldu
Prohlídková štola Starý Martin u Krupky
Areál Muldenhütten u Freibergu
Štola Segen Gottes, Boží Dar - Zlatý Kopec
Freiberg - Dóm Panny Marie a hornické muzeum
Přístup ke štole Země zaslíbená na Mědníku
Horní město Schneeberg
Minerály na stropě štoly Johannes, Zlatý Kopec
Molchner Stolln v Pobershau (Marienberg)
Blatenský vodní příkop ze 16. století
Průvod hornických spolků v Annabergu
Rudá věž smrti ve Vykmanově
Schindlerova továrna na barvy včetně šmolky
_2006-06-28.jpg)
.jpg)
_(13).jpg)
.jpg)
.jpg)
_03.JPG)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
