francouzský spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Honoré d'Urfé, hrabě de Châteauneuf, markýz du Valromey, pan de Virieu-le-Grand (11. února 1567, Marseille - 1. června 1625, Villefranche-sur-Mer, Francie) byl francouzský barokní romanopisec, který napsal první tzv. román-řeku nazvaný L’Astrée.
Honoré d’Urfé | |
---|---|
Rodné jméno | Anne Claude Jacques Christophe Honoré d'Urfé |
Narození | 11. února 1568 Marseille |
Úmrtí | 1. června 1625 (ve věku 57 let) Villefranche-sur-Mer |
Příčina úmrtí | zabitý v boji |
Povolání | básník, romanopisec, dramatik a spisovatel |
Významná díla | L'Astrée |
Manžel(ka) | Diane de Châteaumorand |
Rodiče | Jacques Ier d'Urfé a Renáta Savojská z Tende[1] |
Příbuzní | Anne d'Urfé[1] (sourozenec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v Marseille, centru Provence v šlechtické rodině spojené s domem savojských po své matce rozené de Savoie-Tende. Honoré studoval u jezuitů. Jelikož byl aktivní typ, zapojil se do spolku Katolická liga a zůstal navždy věrný vévodovi de Nemours. Rozvedl se s Anne d'Urfé a oženil se svou sestřenicí Dianou de Chậteaumorand, dobyl Forez a dal se jmenovat od vévody de Nemours generálporučíkem vlády ve Forez.
V roce 1607 založil se svými přáteli Akademii Florimontan (l'Académie Florimontanes), první vědeckou společnost v Savojsku.
Autor padl během válečného tažení proti Španělsku bojuje na straně savojského vévody.
Honoré d'Urfé je známý hlavně díky svému románu L’Astrée, prvnímu románu-řeka, pastoračnímu dobrodružnému románu inspirovanému částečně jeho vlastním životem. Román L’Astrée je prozaický útvar doplňováný poezií. D'Urfého poezie se skládala z několika žánrů: Stanca, sonet a poéma.
Román vycházel na pokračování od roku 1607 do 1627. Má čtyři díly a je inspirován helénismem, Vergiliem a kurtoázními básníky. Román má přes 5000 stran, je rozdělen na pět částí, přičemž každá má 12 knih. Protože d'Urfé skonal v roce 1625, jeho tajemník Balthazar Baro dokončil vydání čtvrté části v letech 1632-1633. Pierre Boitel de Goubertin později editoval pátou a šestou část.
Román se stal jedním z největších literárních úspěchů 17. století. Stal se populárním čtením na všech dvorech Evropy, a samozřejmě na francouzském královském dvoře. Vliv románu je výrazný, například na hry Molièra a operní díla. Pastevecký styl zasáhl i do výroby značkového porcelánu s názvem Céladon podle jména mužské hlavní postavy románu. Pastýřská idylika jako styl vytrvala až do rokoka, do období Marie-Antoinetty.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.